Trh pod lupou 9.7.
Bitcoin se obchoduje kolem 62 tisíc USD a znovu testuje klíčovou oblast supportu 58–62 tisíc USD. Po několika týdnech tlaku se kurz drží nízko a index strachu a chamtivosti ukazuje 24 bodů, tedy pásmo „extrémního strachu“. Technicky teď rozhoduje, jestli si Bitcoin tuto zónu udrží a vrátí se nad oblast 66–68 tisíc USD, kde by se začal potvrzovat pozitivnější scénář.
Makro prostředí se v posledních dnech zhoršilo. Ropa Brent vyskočila zpět k 78 USD za barel poté, co se rozpadlo příměří mezi USA a Íránem a Spojené státy zaútočily na íránské cíle. Provoz tankerů přes Hormuzský průliv znovu vázne. Dražší ropa zvyšuje inflační tlak, a to je pro riziková aktiva včetně kryptoměn nepříznivé.
Nálada na trzích je proto křehká. Írán oznámil útok na 85 amerických vojenských cílů v Zálivu a akciové trhy po celém světě prudce klesly. Pod tlak se dostaly i nedávno obchodované tituly, například akcie SpaceX. Pro Bitcoin je to důležité, protože krátkodobě stále citlivě reaguje na ochotu investorů držet riziko.
„Pro kryptoměny bude zásadní hlavně regulační vývoj v USA. Pokud CLARITY Act projde Senátem, mohl by se stát jedním z hlavních katalyzátorů dalšího růstu, protože trh konečně získá jasnější pravidla,“ říká zdroj.
Z pohledu institucionální poptávky zůstávají klíčové spotové bitcoinové ETF. Po krátkém pozitivním dni na začátku července, který ukončil desetidenní sérii odlivů, se toky vrátily do červených čísel. Červen 2026 přinesl rekordní měsíční odliv kolem 4 miliard USD a od začátku roku odteklo z fondů zhruba 5,4 miliardy USD. Celková hodnota aktiv ve spotových bitcoinových ETF ale stále drží kolem 74 miliard USD, takže dlouhodobá základna zůstává silná. Velcí držitelé mezitím nakoupili přes 270 tisíc BTC poblíž hladiny 59 tisíc USD.
Regulační vývoj v USA je dalším velkým tématem. CLARITY Act, který má vyjasnit pravidla pro digitální aktiva a rozdělit pravomoci mezi SEC a CFTC, prošel Sněmovnou už v červenci 2025. V Senátu ale uvázl. Neformální termín podpisu k 4. červenci vypršel bez výsledku. Senát se vrací z prázdnin 13. července a na hlasování mu zbývají zhruba tři týdny do srpnové přestávky. Otevřené zůstávají tři spory: etická pravidla pro držení kryptoměn politiky, ochrana vývojářů v DeFi a úročení stablecoinů.
Měnové prostředí zůstává přísnější i mimo USA. ECB zvedla sazby v polovině června o 0,25 bodu, ČNB je 18. června zvýšila na dvoutýdenní repo sazbu 3,75 % a Bank of Japan posunula svou sazbu na 1 %. Všechny tři banky reagují na inflační rizika z dražších energií. Centrální banky zatím nechtějí podcenit dopady konfliktu na ceny.
Co sledovat dál:
Po 13. 7.: návrat Senátu, otevírá se okno pro hlasování o CLARITY Act
Út 14. 7.: americká inflace (CPI) za červen, nejsledovanější data týdne
St 15. 7.: americké ceny výrobců (PPI) za červen
Čt 16. 7.: americké maloobchodní tržby za červen
Pá 17. 7.: předběžný index spotřebitelské důvěry University of Michigan
28.–29. 7.: zasedání Fedu o úrokových sazbách
6. 8.: měnověpolitické jednání ČNB
