Proces potvrzování transakcí a jejich uzavírání do bloků, při kterém těžař získává jako odměnu nově vzniklé jednotky kryptoměny.
Jak zajistit, aby na decentralizované platební síti s absencí centrálního subjektu, který by na síť dohlížel a vytvářel nové mince, nevznikal problém dvojí útraty? Je to kombinace několika konceptů, které Satoshi Nakamoto spojil dohromady. A tím důležitým prvkem je proces těžby.
Díky těžbě vznikají nové jednotky dané kryptoměny, které se dostávají do oběhu. Rozhodně to není jednoduchý proces, a proto jsou za něj těžaři odměňováni vytěženými kryptoměnami a transakčními poplatky. Těžba je součástí procesu proof of work, neboli důkaz práce.
Těžaři řeší složitou matematickou hádanku, aby potvrdili transakce a uzavřeli je do bloků. Po technické stránce potřebují hash předchozího bloku, transakce z mempoolu a nonci. Pak spustí hashovací proces, kterým hledají výsledný hash nového bloku o specifické velikosti. Celé je to o náhodě. Představte si, že musíte patnáctkrát za sebou hodit šestku.
Kdo hádanku vyřeší první, vytěží blok a získá odměnu. Samozřejmě s větší výpočetní silou je větší pravděpodobnost, že se těžařům podaří „hádanku“ vyřešit a blok úspěšně uzavřou.
Náročnost celého procesu je vykompenzována vysokou bezpečností sítě. Je málo pravděpodobné, že by se podařilo transakce změnit nebo síť útokem narušit. Nevyplatilo by se to a není úplně možné, aby někdo disponoval větší než 50% výpočetní silou na celé síti. Do toho totiž zasahuje i automatický proces, který upravuje obtížnost vytěžení bloku.
Po vzniku Bitcoinu bylo jednoduché těžit kryptoměny na počítači. V dnešní době vám obyčejný počítač nebude stačit, dokonce ani jako jednotlivec nemáte šanci těžit. Vznikla specializovaná těžební zařízení ASIC a těžební pooly, které mají větší šanci vytěžit kryptoměny díky součtu výpočetní síly všech členů těžebního poolu. Odměna za vytěžený blok se každé čtyři roky půlí. Začínala na 50 bitcoinech a postupně klesá k nule.
Jak to, že se to tak mění? Koukněte na odměnu za vytěžený blok.