Fitch: USA zaspaly na vavřínech

Je okurkovka, tak se pouštím víc do těžších, ne zrovna aktuálně-týdenních témat. Teď zadluženost. Krátce jsem se toho dotknul v květnu, když se řešila (ne)dohoda o americkém dluhovém stropu. V mediích poslední dobou hodně rezonuje český vládní dluh. Jak to teda je? Jsme na tom fakt tak špatně? Zasaďme si to do celosvětového kontextu.

Dluhový strop

Jsou jediné dva státy, které mají stanovený dluhový strop – Dánsko (tam je to jen formalita, protože omezení v absolutní hodnotě 284 mld. USD je vysoké) a USA. První krok k omezení utrácení ministerstvem financí přišel už v roce 1917. Americký kongres poprvé omezil vládě si půjčovat v roce 1939 a to absolutní částkou 45 mld. USD (tj. přibližně současných 870 mld. dolarů).

V té době to představovalo 10 % celkového federálního dluhu. Logicky do vládního utrácení museli už „párkrát“ kongresmani a kongresmanky vstoupit. Od roku 1960 již 78x (!) zvedli dluhový strop. Dluh v roce 2022 narostl do astronomických 31 bilionů USD. Ale i to bylo málo.

Na konci května se nakonec vláda s kongresem dohodli na pozastavení výpůjčního stropu do ledna 2025 (čti dluh může přesáhnout strop). Avšak jiné než výdaje na obranu – např. veřejné školství a doprava – mohou vzrůst ve 2025 pouze o 1 %.

Rating USA

Do toho všeho ještě vstoupila v úterý agentura Fitch, když snížila úvěrový rating USA. Amerika přišla o nejvyšší stupeň AAA. To překvapilo nejen americkou gerontokracii, ale i investory. Na to všechny indexy, nejen americké, ale i evropské a asijské, reagovaly lehkým propadem. Zdůvodnění? No hlavně to zadlužení. Vysoké a rostoucí.

Evropská Unie požaduje po členských státech omezit zadlužení na úrovni 60 % HDP a rozpočtové deficity 3 % HDP (Pakt stability a růstu – jedno ze čtyř tzv. Maastrichtských konvergenčních kritérií). Jak už to v EU bývá, pravidlo je některými státy soustavně porušováno. I když je třeba férově přiznat, že platnost paktu se pozastavila kvůli covidu a pak i kvůli energetické krizi loni.

Uličníky – nijak překvapivě – jsou Řecko (171 %), Itálie (144 %) a Portugalsko (113 %). Naopak premiantem je Estonsko (18 %), následuje Bulharsko (23 % – klobouček teda) a Lucembursko (25 %). EU průměr pak je 84 %, průměr eurozóny je ještě o 7% bodů vyšší.

Výše zmíněné Dánsko se chlubí 37 %, navíc dluží pouze v domácí měně. Našich 45 % tak není vůbec špatných. I když na konci devadesátek byl státní dluh jen těžko uvěřitelných procent devět. Náš problém ale je, že se náš dluh hodně zvednul v poslední době. Zbytečně a hodně se začalo utrácet už před covidem.

Jinak ČNB ponechala ve čtvrtek sazby beze změny. Nějaké vedlejší signály vyslali? Formálně ukončili intervenční režim ve prospěch silné koruny – ať se plácá, teda plave. Reakce koruny? Prudce oslabila.