Jak danit kryptoměny v roce 2026?

Možná máte pocit, že daně z kryptoměn jsou složité. Jakmile si ovšem srovnáte pár základních pravidel, začne to dávat smysl a v některých situacích dokonce zjistíte, že daně řešit vůbec nemusíte.

S Coinmate zjistíte, jak to funguje v praxi, kdy daně řešit, kdy ne a na co si dát pozor.

Kolik zaplatíte na dani

Základní princip je jednoduchý: daníte zisk.

V Česku platí dvě sazby:

• 15 % – pro většinu běžných příjmů
• 23 % – pro část příjmů nad cca 1,67 milionu Kč ročně

V praxi to znamená, že pokud nejste ve vyšších příjmových pásmech, řešíte jen 15% daň.

Kdy vám vzniká daňová povinnost

Představte si, že nakoupíte bitcoin za 100 000 Kč. V tu chvíli nic neřešíte, jen jste směnili koruny za bitcoin.

Časem ale jeho hodnota vyroste na 150 000 Kč. Máte zisk, ale zatím jen „na papíře“ (tzv. „nerealizovaný zisk“). Dokud bitcoin držíte, žádná daňová povinnost nevzniká.

Zlom nastane ve chvíli, kdy bitcoin prodáte, nebo směníte za jinou kryptoměnu, třeba za ETH v hodnotě 150 000 Kč. V ten moment se z papírového zisku stává skutečný. Pro finanční úřad je to stejné, jako byste bitcoin prodali za 150 000 Kč. Důležité je si říct, že nezáleží na tom, že jste neposlali peníze na účet, ale že jste ten zisk realizovali (uzavřeli pozici).

Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou je tedy 50 000 Kč a právě ten vstupuje do daní. Nově získané ETH má pro vás pořizovací cenu 150 000 Kč, takže pokud ho později prodáte, budete řešit už jen rozdíl vůči této částce.

Podobný princip platí i u dalších situací, kde dochází k „přírůstku majetku“. Například u stakingu se daní odměna ve chvíli, kdy ji obdržíte. Spadá typicky pod §8, tedy příjem z kapitálového majetku.

U těžby je to trochu jiné než u běžného nákupu a prodeje. Daňová povinnost nevzniká ve chvíli, kdy vám odměna dorazí do peněženky, ale až ve chvíli, kdy vytěžené kryptoměny prodáte nebo jinak směníte. Teprve tehdy dochází k realizaci zisku. To v praxi znamená, že pokud vytěžené kryptoměny držíte delší dobu, můžete při splnění podmínek využít i časový test. Pokud je tedy držíte alespoň 3 roky a dokážete to prokázat, může být zisk z prodeje osvobozen od daně.

Z pohledu zdanění pak záleží na rozsahu činnosti. Pokud jde o menší, nesoustavnou aktivitu, typicky se příjem daní podle §10 jako ostatní příjem. V takovém případě si zároveň můžete uplatnit náklady spojené s těžbou. Pokud by ale šlo o soustavnou činnost za účelem zisku, už se jedná o podnikání. V takovém případě je potřeba mít živnost a příjmy spadají do režimu podnikatelské činnosti.

Co změnila legislativa od roku 2025

Od 15. února 2025 se pravidla výrazně posunula. Kryptoměny se z pohledu zdanění začaly více podobat cenným papírům a to přineslo hlavně dvě věci: možnost osvobození po určité době držení a jasně definované limity.

Časový test

Jedna z nejdůležitějších změn.

Pokud kryptoměny držíte alespoň 3 roky a nejsou v obchodním majetku:

• zisk z prodeje je osvobozen od daně
• platí limit objemu do 40 milionů Kč

Co to znamená v praxi

Nakoupíte bitcoin a necháte ho ležet tři roky. Mezitím jeho cena kolísá, někdy jste v plusu, jindy v mínusu, ale nic z toho neřešíte, protože nic neprodáváte ani nesměňujete. Zisk je pořád jen „na papíře“.

Po třech letech se rozhodnete bitcoin prodat. V tu chvíli už zisk realizujete, ale protože jste splnili časový test, nevzniká vám daňová povinnost. Neřešíte, kolik jste vydělali ani jak velký rozdíl je mezi nákupní a prodejní cenou, tedy pokud je objem menší jak 40 milionů Kč.

Důležité je, že jste splnili podmínku držení a vešli se do limitu. Právě tohle dělá z dlouhodobého držení nejen klidnější, ale i daňově efektivnější strategii.

Hodnotový test

Druhá situace, kdy daně často vůbec řešit nemusíte se hodí hlavně pro ty, kdo kryptoměny používají jen občas. V první řadě je důležité ale rozlišit dvě věci: příjem a zisk. Protože limit 100 000 Kč se vztahuje na příjem (tedy objem transakcí), ne na samotný zisk (rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou).

Pakliže za celý rok nepřesáhnete 100 000 Kč ve směnách a zároveň 100 000 Kč v platbách, je případný zisk od daně osvobozen.

Příklad:

Používáte kryptoměny spíš příležitostně. Občas něco směníte, jindy zaplatíte za službu nebo zboží. Nejde o pravidelné obchodování ani velké objemy, spíš o menší částky v rámci běžného používání. Na konci roku se podíváte na celkový objem těchto transakcí. Pokud se vejdete do limitu 100 000 Kč, nemusíte řešit, kolik jste na jednotlivých obchodech vydělali a tedy ani uvádět tento příjem v daňovém přiznání.

Kdy musíte daně řešit

Daně řešíte ve chvíli, kdy:

• nesplníte časový test (držíte méně než 3 roky)
• překročíte hodnotový test
• realizujete zisk
• máte úroky ze stakingu
• vytěžili jste úspěšně bitcoin, či jiné kryptoměny

Pak už je potřeba zisk spočítat a uvést do přiznání.

Pozor na oznamovací povinnost

Vedle samotného zdanění existuje ještě jeden důležitý limit, na který se často zapomíná.

Pokud jednorázově prodáte kryptoměny za více než 5 milionů Kč, může být tento příjem od daně osvobozen. Tím to ale nekončí. Vzniká vám totiž oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu.

V praxi to znamená, že musíte nahlásit výši příjmu, popsat okolnosti a uvést datum transakce. Nejde o nic složitého, ale je potřeba na to myslet.

Pokud byste to neoznámili, hrozí zbytečné komplikace, i když samotný příjem dani nepodléhá.

Jak si spočítat daň

Základ je vždy stejný: daníte zisk. Ten spočítáte jako rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou.

Aby tohle fungovalo správně, potřebujete mít přehled o svých transakcích. Konkrétně kdy jste kryptoměny nakoupili a za kolik, a také kdy a za kolik jste je prodali nebo směnili.

V praxi to znamená mít uloženou historii nákupů a znát ceny v momentě nákupu i prodeje. Bez těchto údajů se zisk počítá jen těžko.Čím lepší přehled máte, tím jednodušší je celé zdanění. A hlavně se vyhnete chybám, které by vás později mohly stát čas i peníze.

Jak si to celé zjednodušit

Pokud máte jen pár transakcí, dává smysl jít na to ručně. Každý nákup a prodej si projdete zvlášť a spočítáte rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Je to jednoduché, přehledné a máte plnou kontrolu nad tím, co počítáte.

Jakmile ale transakcí přibývá, začíná to být nepřehledné. Typicky u pravidelných nákupů nebo strategií jako DCA se ruční výpočet rychle změní v časově náročnou práci.

V takovém případě dává větší smysl automatický výpočet. Stačí exportovat historii transakcí, například ve formátu CSV, nahrát ji do specializovaného softwaru a nechat vše spočítat. Výsledek máte během chvíle a s menším rizikem chyby. Podobnou službu za vás může udělat i AI, každopádně zde apelujeme na anonymizaci dat a důraz na kontrolu halucinací.

Jakou metodu výpočtu zvolit?

Při výpočtu zisku nejde jen o čísla, ale i o metodu, kterou použijete.

Nejčastěji se používají dvě. První je FIFO (First In, First Out), kdy prodáváte nejdřív to, co jste nakoupili jako první. Druhou možností je průměrná cena, kdy počítáte jednu průměrnou nákupní cenu napříč nákupy.

Každá z těchto metod může vést k jinému výsledku. Česká legislativa sice konkrétní metodu přímo nepředepisuje, ale v praxi se používají zejména FIFO nebo průměrná cena. Důležité je zvolenou metodu používat konzistentně a být schopný ji obhájit.

Kam to uvést v daňovém přiznání

U fyzických osob se příjmy z kryptoměn uvádějí v daňovém přiznání typu B.

Konkrétně spadají do §10, tedy mezi ostatní příjmy. Právě sem patří zisky z prodeje nebo směny kryptoměn. Co se stakingu týče, tak ten se uvádí do §8 jako příjem z kapitálového majetku, jak již bylo uvedeno v řádcích výše.

Co si z toho odnést

Daně z kryptoměn nejsou složité, ale pár věcí se opakuje pořád dokola:

1. První častý omyl je představa, že daně řešíte až ve chvíli, kdy si pošlete peníze na účet. Ve skutečnosti rozhoduje moment, kdy zisk realizujete, ne kdy ho vybíráte.
   
2. Další chyba je zapomínat na směny mezi kryptoměnami. I ty se berou jako prodej a mohou vytvořit zisk, který vstupuje do daní.
   
3. Velký problém bývá také evidence. Bez přehledu o nákupech a prodejích se zisk počítá těžko a snadno se v tom udělá chyba.
   
4. A nakonec oznamovací povinnost. Pokud jednorázově prodáte kryptoměny za více než 5 milionů korun, musíte to nahlásit finančnímu úřadu, i když je příjem od daně osvobozen.

Na závěr

Tento článek vám má dát základní přehled a pomoct se v tématu zorientovat. Každá situace je ale trochu jiná. Záleží na objemu transakcí, typu aktivit i vaší celkové finanční situaci. Pokud si nejste jistí, dává smysl to probrat s vaším daňovým poradcem.

Pokud chcete jít víc do hloubky a mít v kryptoměnách opravdu jasno, mrkněte na naši krypto akademii. Najdete tam další praktické návody a vysvětlení, která vám pomůžou ve světě digitálních aktiv, být v klidu v kryptu.