Jak a kdy vznikl Bitcoin?

Má Bitcoin delší než oficiální historii?

Ze širšího pohledu určitě ano. Jeho „prapůvod“ a vznik můžete najít například už v konceptu časových razítek, které navrhli S. Haber a W. S. Stornetta. v roce 1991. Tehdy jimi chtěli zajistit pravost digitálních dokumentů. Inspirací pro způsob, jakým vznikají nové bitcoiny, tedy potvrzováním bloků = těžbou, byl zase koncept antispamového systému od Adama Backa zvaný Hashcash. 

S myšlenkou mít novou digitální měnu nepřišel Bitcoin, ale pár projektů před ním. Ecash, bitgold, b-money. Tyto měny však mimo jiné nevyřešily problém dvojí útraty. V digitálním platebním systému, kde existuje centrální objekt, který transakce ověřuje a spravuje, problém dvojí úhrady neexistuje (nebo je velice lehce řešitelný). U decentralizovaných projektů to však problém byl.

Koncepty, které jsou součástí Bitcoinu (a jsou uvedené i v jeho whitepaperu), byly Úvod do teorie pravděpodobnosti od V. Fellera nebo protokoly kryptografických klíčů od R. C. Merkla.

Nemůžu ale nezmínit nejvíce zásadní informační boom pro Bitcoin. Výhru v podobě svobodného používání kryptografie (vlády totiž do té doby považovali kryptografii za zbraň a bylo zakázano ji šířit). Což se povedlo díky hnutí Cypherpunks, které na této svobodě stavělo, a jejich mailing listu.

Tento mailingový seznam sdružoval lidi, kteří se zajímali o kryptografii, matematiku a svobodu na internetu. Mezi nimi byl právě i Satoshi Nakamoto, Hal Finney (jeden z prvních programátorů Bitcoinu, který získal od Satoshi první transakci a se Satoshim elektronicky komunikoval), Adam Back nebo Nick Szabo.

Jak to bylo s Bitcoinem dál

Bitcoin a blockchain pojmenoval poprvé Satoshi Nakamoto v již zmiňovaném whitepaperu Bitcoinu v roce 2008. První bitcoiny ale vznikly až pár měsíců poté v roce 2009. Vytěžil se první blok zvaný Genesis, který uvolnil do oběhu 50 BTC. Tyto bitcoiny z prvního bloku nejdou utratit, vlastní je Satoshi Nakamoto.

Odměňování 50 bitcoiny pokračovalo prvních 210 000 bloků, poté se odměna automaticky snížila na polovinu. Tento pevně nastavený mechanismus halving nastává cca každé 4 roky (bloky vznikají každých cca 10 minut). 

Na první těžbě se podílel samozřejmě Satoshi, Hal Finney a další. Informace o vzniku decentralizovaného platebního systému a měny se začala šířit. Hlavně mezi programátory, kteří si měnu těžili na vlastních počítačích, aby ji pak vyhazovali do koše, protože pár let neměla vůbec žádnou hodnotu a neviděli v jejím držení smysl.

V roce 2010 se stala celkem kuriózní věc. Programátor Laszlo Hanyecz vyhlásil na jednom internetovém fóru, že zaplatí 10 000 bitcoinů tomu, kdo mu objedná a doručí pizzu. Byly z toho nakonec dvě pizzy. A zřejmě ty nejdražší v historii lidstva. 😅 Od té doby si tuto vtipnou (pro Laszla smutnou) historickou událost lidé připomínají 22. května jako Pizza Day.

Někteří smysl a geniálnost v Bitcoinu viděli hned. Třeba Řek Andreas Antonopoulos, který v prvních letech přednášel o Bitcoinu v prázdných přednáškových místnostech… Myslím, že velká část z nás by si tam tehdy přála být.

Příběh stále nekončí

Kolem Bitcoinu se pořád něco děje. V roce 2014 vznikla první hardwarová peněženka na úchovu bitcoinu (po technické stránce spíše kryptografických klíčů, díky kterým máte přístup ke svým bitcoinům). Do té doby jej uživatelé mohli mít jen u sebe v počítači, nebo si jej tiskli na papírové peněženky.

První velký cenový boom a ATH nastalo kolem 2013/2014 a poté 2018. Mnohem více lidí začalo o Bitcoinu mluvit a nakupovat a už to nebyli jen programátoři.

O Bitcoin se začali zajímat finanční instituce, vlády. A největší záležitostí, které jsme byli svědky je bitcoinové ETF. Ukazuje to, že tradiční svět peněz a institucí říká Bitcoinu ‚ano‘. Vždyť bitcoinové ETF dnes drží i Státní penzijní fond USA nebo světové banky jako Goldman Sachs, Citybank nebo JP Morgan Chase.

A budoucnost Bitcoinu si možná teď všichni píšeme sami. Bude součástí našich běžných životů nebo jen našich investičních portfolií? Nebo to bude celé ještě úplně jinak?