Nové průmyslové zakázky nejsou a nejspíš ani jen tak nebudou. Aspoň ta inflace přinesla úlevu.
Léto nadále přináší úrodu, a to jak akciím, tak i dluhopisům. Teda kromě Evropy.
Po minulém kritickém Ohlédnutíčku se probraly i komodity. Bohužel hlavně ta ropa, která přidala přes 4 % a zemní plyn dokonce sedm.
Květnový hodnoty klíčovýho indikátoru kondice ekonomiky – PMI (index nákupních manažerů) – přinášejí pozitivum v podobě růstu o 1,4 bodu na 46,1. Tím to tak trochu končí, protože jsme už dva roky pod kritickou 50bodovou hranicí. Pořád klesá objem nových zakázek i průmyslové produkce a pokračuje propouštění.
Nové zakázky nepřicházejí ani ze zahraničí, jmenovitě z Německa. To je v průmyslu také v červených. Ale díky službám (54,2) má kompozitní PMI 52,4. To je dokonce o dvě desetinky více než eurozóna. Prvenství si stále drží Indie (i když teď pokles o jeden bod na 60,5).
Informace o české květnové inflaci přinesla na trhy úlevu. Po skoro 50% nárůstu v dubnu a velkých obavách o dalším růstu cen to teď vypadá, že dynamika taková nebude. Pokles na 2,6 % by tak neměl ohrozit další očekávané snižování sazeb.
Fed však stále odolává – nejen trhům, ale už i výzvám senátorů – nenásledoval ECB a úrokový sazby zůstaly nezměněny. To je posedmé v řadě. Čekalo se to. Hlavní sazba je tak pořád na dvacetiletých maximech. Inflace se totiž jen nepatrně a trochu překvapivě snížila z 3,4 na 3,3 %.
I v Americe mají dvouprocentní inflační cíl. A silnej trh práce inflační tlaky podporuje. Letos tak zvládnou max jeden cut a čekají se další čtyři ve 2025 – to je v sumě snížení o 1,25 pb na 4,25 %. Přetrvávající vyšší sazby pomáhají dolaru a ten už čtvrtý týden v řadě posiluje vůči euru. Do toho pak ještě promluví listopadový prezidentský volby.
Pochází z tradičního finančního světa a proto si u nás vzal na starosti vztahy s finančními a státními institucemi. O víkendu se rád učí nazpaměť stavy jednotlivých indexů a kouká do křišťálové koule.