Proč Bitcoin 1. díl – Kvalitní peníze

Vítáme vás u prvního dílu série Proč Bitcoin?, kterou jsme vytvořili ve spolupráci s Kicomem a webem Štosuj.cz. Ve čtyřech článcích v ní názorně a srozumitelně vysvětluje vše, co byste měli vědět o Bitcoinu. 

Kde se vzal, jak funguje, jaké má vlastnosti, proč je tak obdivovaný a jedinečný, jaké má výhody i nevýhody. Snažili jsme se vše okolo Bitcoinu vysvětlit opravdu důkladně a neopomenout celkový kontext. Proto dnes začneme zeširoka a kromě vzniku Bitcoinu vám vysvětlíme také vznik a funkci peněz.

Dnes byste asi stěží našli někoho, kdo o Bitcoinu ještě neslyšel. Za dobu své existence si získal spoustu příznivců a samozřejmě i odpůrců.

V době jeho vzniku ho spousta lidí měla za bezcenné internetové peníze vhodné leda pro zločince. Dnes je plnohodnotným finančním aktivem, které plní nadpisy ekonomických článků a diskutuje se o něm na půdách ministerstev. Už i ti největší kritici přiznávají, že tu s námi Bitcoin nejspíš zůstane. 

Bezcenné penízky pro zloděje

Spousta fanoušků Bitcoinu má jedno společné. Když se o něm poprvé dozvěděli, tak k němu byli velmi skeptičtí. Nějaké virtuální penízky bez jakékoliv hodnoty. Nejspíš jen spekulace, na které vydělá hrstka těch, kteří do toho naskočili jako první.

Postupně se k nim však začaly dostávat informace, v čem se od Bitcoin liší od klasických peněz a proč vlastně vznikl. Většině lidí trvalo několik let, než dorazil kýžený aha moment. V tu chvíli jim to všechno docvaklo a pochopili, co na tom Bitcoinu všichni vidí. 

My vám teď nabízíme takovou zkratku k tomu, aby váš aha moment nastal co nejdřív. Neudělejte tedy tu stejnou chybu jako ostatní, že vám kvůli ušetřené hodině času uteče možnost být součástí zřejmě největší změny na poli peněz za poslední stovky let. 

Než se ale pustíme do vysvětlování, je třeba pochopit alespoň základy peněz. Proč? 

Bitcoin spustil v roce 2009 anonymní tvůrce s pseudonymem Satoshi Nakamoto. Právě jako alternativu k dnešním penězům. A pokud někdo tvoří nové, konkurenční peníze, tak musí být asi s fungováním těch současných nespokojen. Co se tedy Satoshimu nelíbilo na principu dnešních peněz?

Co chceme od kvalitních peněz?

Peníze každý z nás je denně používá, ale už málokdo přemýšlí nad tím, zda fungují tak, jak by měly. Peníze by se daly definovat jako libovolný prostředek přesunu hodnoty skrze prostor a čas. Složité? Ale ne.

Zkrátka když někomu jinému poskytnete službu či prodáte nějaký výrobek, tak za to obdržíte peníze. Dojde tedy k přesunu hodnoty. Za tyto peníze si na oplátku můžete něco pořídit vy. A k této změně může dojít kdekoliv jinde, kde jsou tyto peníze přijímané a zároveň například až za rok. Nejste tedy limitováni prostorem ani časem.

Kvalitní peníze musí mít určité vlastnosti. Jsou to:

1. dělitelnost
2. zaměnitelnost
3. přenositelnost
4. trvanlivost nebo 
5. ověřitelnost

Existuje však ještě jedna a za mě asi nejdůležitější vlastnost a tou je vzácnost.

Pokud totiž můžeme něco velmi snadno okopírovat, anebo pokud je toho přirozeně hodně, nepovažujeme to za cenné a nelze to používat jako peníze. 

Pojďme si nyní udělat krátký výlet do historie a podívat se, jaké peníze se dříve používaly a jak to s nimi dopadlo. Možná si teď říkáte, že jste se chtěli dozvědět něco o bitcoinu a nemáte zájem o lekci z dějepisu. Nebojte se, probereme si stručně jenom základy, ale hlavně vám poté všechno, co si budeme vysvětlovat později, bude dávat mnohem větší smysl. 

Nové peníze bez práce

Historicky se jako peníze používaly různé vzácné předměty jako mušle, plátna koření, vzácný kameny, korálky a tak dále. Později se přešlo na vzácné kovy jako stříbro a zlato, a z nich se razily první mince. Dějiny znají spoustu forem peněz a také jejich pády. A právě jeden z nejčastějších důvodů kolapsu peněz bylo takzvané zlehčování mincí.

Panovník postupně vybral určité množství mincí, roztavil je, smíchal s levnějším kovem, jako byla například měď a následně je znovu vyrazil se stejnou nominální hodnotou. 

Výsledkem například tedy bylo, že ze stejného množství zlata dokázal vytvořit dvojnásobné množství mincí, jelikož obsah zlata v nich nebyl 90 %, ale nově pouze 45 %. Podobné zlehčování mincí bylo občas tak výrazné, že zlikvidovalo celé měny. A proč to vlastně panovníci dělali?

Téměř bezpracně tak získali mnohem víc peněz, pomocí kterých mohli financovat například války nebo svůj nákladný životní styl. Právě během různých bojů o území docházelo ke zlehčování nejčastěji. 

Příkladem můžou být římské denáry, později antoniniány, kde klesal obsah stříbra z 80 až na pouhých 5 %. A nemusíme ani chodit tak dalece do historie. Stačí se podívat na Venezuelu nebo Turecko, kde vlády neustálým tiskem peněz své měny zcela znehodnotily.

Nové zlato

Nejlepší vlastnosti má zlato – nejde totiž vyrábět syntenticky. Má nevýhody – obtížná přenositelnost, dělitelnost, nebo komplikovaná ověřitelnost. Převážení taky není ok. Proto vznikly papírové peníze.
Ty byly zpočátku jakýmsi certifikátem, který držitel mohl kdykoliv vyměnit za zlato. Tento zlatý standard však v roce 1971 zrušil americký prezident Nixon. Současné papírové peníze mají hodnotu proto, že to stát určil a je to na nich napsáno.

Jak vytváří banky peníze? Z ničeho

Chcete si půjčit peníze na koupi domů. Co uděláte? Jdete do banky a zažádáte o hypotéku. Když vám banka vyhoví, po podpisu smlouvy vám půjčí peníze, které banka na papíře vytvoří. Vzniknou nové peníze. Banka s každou půjčkou vytváří nové peníze z ničeho. 

Představa, že banka půjčuje pouze ty peníze, které získala odjinud, je mylná. Aktuálně účinná míra povinných minimálních rezerv je v Česku 2 %. Banky tedy musí skutečně vlastnit 2 % toho, co napůjčují. Realitou tedy je, že naprostá většina peněz vzniká, když si vezmete úvěr. A zaniká, když jej splatíte. 

Že v tom musí být problém? Ano. Jmenuje se inflace. Více peněz v oběhu postupně zvyšuje ceny zboží a služeb. Kvůli neustále rostoucí peněžní zásobě ztratily peníze svou vzácnost a neplní tak jednu ze svých hlavních funkcí – uchování hodnoty. 

Bez moudré investice to nepůjde

I kvůli tomuto jsme všichni nuceni k investování. Musíme neustále přemýšlet, kam peníze uložit, kam je investovat. Díky tomu vznikají například realitní bubliny, kdy lidé skupují nemovitosti a jejich cena tak roste raketovým tempem. 

Inflace vás také okrádá o čas. Za stejné peníze si později můžete pořídit méně práce někoho jiného. 

Kdyby peněz neustále nepřibývalo, tak by se současný finanční systém zhroutil. Přísun nových peněz je také vhodný pro státní aparát – ten se k novým penězům dostane jako první a politici tak můžou financovat různá populistická rozhodnutí. 

Zároveň z něj profitují dlužníci, nikoliv ti, kteří si spoří. Výše naší hypotéky bude díky inflaci za 30 let zanedbatelná. 

Během pandemie coronaviru prováděly centrální banky ve velkém kvantitativní uvolňování. Jen v těch dvou letech vzniklo přibližně 30 % všech dolarů v oběhu. 

U Bitcoinu nic takového neexistuje. Předem je jasno, že ho bude 21 milionů. Tečka. Už chápete jeho velikou výhodu?