Fed opět snížil sazby, z čehož měly americké akcie radost. Aleš se ale raduje jen částečně, protože snižování má vždy i své stinné stránky.
Dobrá nálada s pomalu odeznívajícím létem na akciových a dluhopisových trzích pokračuje.
Hodně tomu pomohl Fed, který dle očekávání snížil sazby. Tu klíčovou nakonec až o 50 bps na 5,0 %. Je to první snížení od covidu. Konečně. Snad nebylo pozdě. Americký akcie vycítily podporu. Powell prohlásil, že letos ještě jednou sníží. A jasně zdůraznil, že extra nízké sazby kolem nuly se určitě nevrátí. To nečeká ani největší optimista. To zas pomohlo dluhopisům. A dlouhodobě z nižších sazeb těží zlato. I když se netěží.
Ještě takové obecné doplnění k sazbám. Snížení (nebo nižší úroveň) úrokových sazeb má vždy primárně pozitivní efekt na ekonomiku. Je to jasná pobídka. ALE dost často přichází v době, kdy je růst nižší či zpomaluje. A to může signalizovat obavy z budoucího vývoje. Tak pro úplnost.
Snižovali i proto, že inflace je zkrocená. V Americe došlo v srpnu k výraznému snížení oproti červenci o 0,4 pb na 2,5 % (cíl mají taky 2,0 %). Je to nejnižší hodnota od února ’21.
Meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu byla 2,2 %. V celé EU pak 2,4 % (o rok dřív pak 5,9 %). U obou snížení o 0,4 pb oproti červenci.
Podle ČSÚ se naše inflace nezměnila a zůstala na meziroční hodně 2,2 % (podle Eurostatu se snížila 0,1 pb na 2,4 % – před rokem 10,1 %). Největší vliv na růst cen mělo bydlení, kde nájmy vzrostly meziročně o 6,6 % a ceny vodného o téměř 11 %. Naopak ceny zemního plynu a tuhých paliv klesly. Z potravin zlevnily třeba mouka, mlíko a zelenina.
Pochází z tradičního finančního světa a proto si u nás vzal na starosti vztahy s finančními a státními institucemi. O víkendu se rád učí nazpaměť stavy jednotlivých indexů a kouká do křišťálové koule.