Volatilita roste, akcie padají. Čeká nás recese?

Jen pouhý dva dny po zasedání Fedu nepřišla dobrá zpráva o mzdách. Pouze potvrdila obavy, že centrální banka příliš dlouho drží sazby na příliš vysoké úrovni. Přírůstek nových pracovních míst v červenci byl totiž o víc než třetinu nižší než odhad. A nejvíc znepokojila míra nezaměstnanosti – zvýšila se na 4,3 %. Obavy z možné recese (přitom se jen zvýšila její pravděpodobnost z 15 na 25 %) začaly nabírat jasnější kontury. Akcie se začaly propadat. Hlavní americké indexy ztrácejí již čtvrtý týden v řadě. A korekce pokračují.

V pondělí akciové trhy po celém světě začaly padat a volatilita prudce rostla. Index S&P 500 (SPX) klesl za pouhé tři dny o 7,3 %. Technologický NASDAQ Composite (IXIC) se za stejnou dobu propadl o 11,5 %. Mluví se o tom již delší dobu, že americké akcie jsou nadhodnocené. Propad to byl, to jo. Ale nerozumím srovnání s Černým pondělím v ’87 – tehdy byla volatilita násobně úplně jinde.

A ačkoli tady asijské trhy nekomentuju – udělám výjimku – kvůli vysvětlení, jak mohl japonský jen ovlivnit americký akcie. Jen se vůči dolaru propadal, a aby japonská centrální banka ten pokles zastavila, tak zvýšila úrokové sazby (mají historicky záporný, teď zvýšení z kladných 0,10 % na 0,25 % – srovnej s 5,50 % od Fedu). A to byla špatná zpráva pro obchodníky s jenem. Ti si půjčují v jenech za velmi nízké sazby a investují do aktiv s vyššími výnosy. Například do amerických akcií nebo dluhopisů. ALE náhlý nárust kurzu jenu / zvýšení jenových sazeb znamenalo, že náklady na půjčky v jenech v dolarovým vyjádření prudce vzrostly. To následně vyvolalo hromadné rušení pozic.

To na nemalou kolísavost u krypta jsme zvyklí. Bitcoin se dokonce v pondělí dostal pod 55 000 dolarů, což vyústilo v extra silný nákupní tlak. Ve čtvrtek už byl zase přes 62. A týden tak zakončil jen mínus procento.

ČNB má devizový rezervy 147 mld. USD (52 % v eurech a 30 % v dolarech), za což jí patří 22. světová příčka. Jen o dvě miliardy víc má 275 milionová Indonésie.  A pokračuje v hromadění zlata. Už má 40 tun, cíl je 100. Jasně vede Čína, která se tak připravuje na propad dolaru (no, minimálně snižuje závislosti na něm) – za rok přidala 150 a má ho přes 2 260 tun. Zároveň je druhým největším (hned za Japonskem a před UK) věřitelem USA.