Bitcoin je forma elektronických peněz, za které si v současnosti můžeme koupit kávu v zapadlé kavárně, pronajmout auto, ale i pořídit dům. Bitcoin – fenomén či zcela revoluční vynález 21. století spatřil svět poprvé v roce 2009, kdy osoba či skupina pod pseudonymem Satoshi Nakamoto publikovala 9 stran, které definovaly základní pravidla měny, která mění svět.
V posledních letech se Bitcoin posunul z domény technologických nadšenců do povědomí nejen investorů, ale i široké veřejnosti. Jak je to možné? Co je to vůbec Bitcoin a jak funguje?
Bitcoin v sobě skrývá několik zcela unikátních vlastností, které řeší nedostatky stávajícího finančního systému anebo fungují jako jeho doplněk.
Hazard nebo rozumná investice? Někteří v Bitcoinu vidí investiční příležitost této dekády, jiní už léta marně čekají až klesne na nulu. V obou případech je ale dobré mít ho v trezoru, aspoň kousek. Co kdyby se konala bitcoinová revoluce?
Původní myšlenka Bitcoinu byla primárně v alternativě klasických peněz a stávající centralizované monetární infrastruktury. BTC měl suverénní vizi stát se globálně akceptovanou měnou se kterou by lidé mohli každodenně platit za zboží i služby. Vzhledem k vysoké volatilitě ale Bitcoinu v současnosti dominuje jiný význam, který je pro investory velkým lákadlem.
Čím dál více lidí totiž začíná na Bitcoin nahlížet jako na ochranu proti inflaci, a to díky omezenému konečnému množství všech BTC. Na světě totiž nikdy nebude více jak 21 milionů bitcoinů, a více než 90 procent je již v oběhu. Spoluzakladatel MicroStrategy Michael J. Saylor dokonce mluví o Bitcoinu jako o novém zlatu:
„Je poměrně jasné, že digitální zlato překoná fyzické zlato již v této dekádě.“
Mezi zlatem a Bitcoinem najdeme mnoho rozdílů, ale i hodně společného. Investice, uchovatelé hodnot, limitovaný celkový objem, globální akceptace, ale i náročná těžba. V čem Bitcoin vyhrává?
Digitální aktivum bitcoin se ukázalo jako lepší investice nejen z hlediska zisků, zlato ale stále udržuje mnohem větší tržní kapitalizaci. Zatímco celkový market cap zlata je v současnosti 11,6 bilionů $, tržní kapitalizace Bitcoinu je zhruba na 450 miliardách $.
Jedním z důvodů je, že Bitcoin je s námi zatím jen jedno desetiletí, zatímco zlato již po tisíce let. Pokud by se ale naplnila vize Bitcoinu jako nového digitální zlata a dohnalo by v tržní kapitalizaci zlato fyzické, jeho cena by se za minci mohla až zdesetinásobit.
Graf/porovnání zlato versus Bitcoin
K pochopení celé myšlenky je potřeba správné uchopení tří rozdílných komponentů Bitcoinu, které dohromady tvoří bitcoinový platební systém:
Bitcoin pracuje s takzvanou decentralizovanou databází, kterou si můžeme představit jako řetězec bloků, který se neustále rozšiřuje a zvětšuje objem transakčních záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu pomocí kryptografie – metoda kódování a dekódování dat.
Veškerá historie provedených transakcí je distribuovaná a uložená v počítačích po celém světě v rámci blockchainu. Velmi zjednodušeně historie jednotlivých transakcí funguje jako tabulka v Google dokumentech, která se aktualizuje, kdykoliv se někdo s přístupem přihlásí a přidá další řádek. Jakmile je operace dokončena, každý ji vidí a už ji nejde změnit.
Bitcoin můžeme stejně jako stokorunu dělit na desetikoruny, koruny atp. Jednotlivé jednotky se v případě bitcoinu nazývají satoshi.
1 SAT = 0,00000001 BTC
Pro představu – cena bitcoinu od jeho vzniku značně vzrostla. Konkrétně z méně než centu na v současnosti desítky tisíc dolarů. V únoru roku 2021 cena za 1 BTC poprvé v historii překonala hodnotu 1 milionu korun.
Vzhledem k tomu, že Bitcoin je založený na distribuovaném systému, tak o každém transakčním kroku rozhodují rovnocenně všechny uzly. Uzel neboli node jednotlivé transakce odesílá, přijímá a potvrzuje na základě pravidel bitcoinového softwaru. A kdo vyhodnotí co je Bitcoin a co ne? Každý provozovatel, který provozuje uzel dodržuje protokol Bitcoinu, a proto do sofwaru nevpustí platbu, která by jej nerespektovala.
Ne. Peněženka nepotřebuje celý blockchain, aby platbu provedla. Systém využívá uzlu třetí strany, který je vybrán náhodně nebo provozovatelem peněženky. Z hlediska soukromí a bezpečnosti je ale vlastní uzel nezpochybnitelně vyšší level, ke kterému se nejeden bitcoinový nadšenec nakonec uchýlí.
Ke vzniku nového Bitcoinu je potřeba vypočítat matematickou úlohu, to mají na starost těžební stroje. Namísto uhlí nebo zlata se tyto vysoce výkonné počítače snaží najít poslední článek řetězce plateb (nebo jinak blok transakcí). Ten obsahuje údaje o několika různých platbách naráz, informaci o předchozím článku a šifru, kterou je třeba vyřešit, aby byl transakční blok validní a bylo ho tak možné přidat do blockchainu.
Aktuální odměna v roce 2022 za těžbu Bitcoinu je 6,25 BTC. Tuto částku obdrží počítač, který matematickou úlohu vyřeší nejrychleji. Stroje v podstatě náhodně „hádají“ správné číslo přiřazené každému bloku transakcí. Obtížnost této hádanky se v průběhu času postupně upravuje tak, aby pokaždé trvala zhruba 10 minut.
Tento princip slouží Bitcoinu jako důkaz vykonané práce neboli Proof of Work (PoW). V tomto případě se jedná o důkaz výpočetním výkonem, který je potřebný k zabezpečení celé bitcoinové sítě. Důkaz PoW je velmi náročné vytvořit, ale snadné ověřit. Primárně je ale obtížně padělatelný.
Pokud by chtěl útočník změnit platební historii, musel by mít k dispozici větší vypočetní vykon, než je výkon celého zbytku sítě.
Tomuto útoku se říká 51% útok a i kdyby k němu došlo, útočník bude schopen měnit pouze své transakce a zamezit v potvrzování transakcí ostatních subjektů. Útok je ale z hlediska nákladnosti velmi nepravděpodobný a snížil by hodnotu mincí natolik, že by nemělo smysl jej provést.
Růst počtu bitcoinů se postupně zpomaluje a veškeré bitcoiny budou vytěženy v roce 2140, ačkoliv drtivá většina již v roce 2030.
Na následujícím grafu je vidět celkové množství Bitcoinů v oběhu a roční inflace, ve smyslu kolik procent nových Bitcoinů v daný rok vznikne. V roce 2030 už to bude pouhých 0,4%
Přeloženo a převzato z bitcointalk.org
Termín „decentralizace“ je v kontextu s kryptoměnami velmi často omílán. Co ale ve skutečnosti říká o Bitcoinu? Jeho technologie a infrastruktura (stejně jako několik dalších kryptoměn) totiž nemají žádné centralizované místo, které by řídilo jeho fungování, bezpečnost, ale i samotnou existenci. To je zásadní rozdíl oproti tradičnímu měnovému systému založeném na bankách, do jejichž působení mohou vstupovat i vlády jednotlivých států.
Bitcoin je na rozdíl od toho navržen jako peer-to-peer síť – rovný rovnému. Tento typ propojení umožňuje všem uživatelům mít v rámci sítě naprosto stejná práva a propojit se bez nutnosti centrálního serveru nebo zprostředkovatelské společnosti v roli prostředníka.
Stejně tak jako je internet čistě digitální, nemá vlastníka a nikdo jej nemůže ovládat, tak ani Bitcoin nemá hranice. Kdokoliv s připojením k internetu se do jeho sítě může připojit a sdílet data s druhými, a to po celý den i noc.
Data od New York Digital Investment Group z roku 2021 ukázaly, že zhruba zhruba 46 milionů Američanů vlastní bitcoin nebo jeho část, z toho 51 % zakoupila kryptoměnu poprvé během posledních 12 měsíců.
V roce 2021 také kongres amerického státu El Salvador deklaroval historicky poprvé Bitcoin jako zákonné platidlo. Míra globální akceptace Bitcoinu stále roste. Mezi společnosti, které přijímají BTC patří například:
V Česku si v Alze za bitcoin koupíte televizi a transakce za kávu nebo pivo pomocí platebního protokolu Lightning Network trvá jen pár sekund. Bitcoin je už teď obrovským hráčem na mezinárodním poli, a to jsme podle všech ukazatelů teprve na začátku. Chcete být součástí?
Ne. Bitcoin je dělitelný na menší jednotky pro usnadnění transakcí. Nejmenší množství je 0,00000001 BTC, což je hodnota je 1 Satoshi. Na Coinmate můžete koupit část bitcoinu již od 50 Kč.
Některé kryptoměny vyžadují velké množství energie, která slouží k zajištění decentralizace blockchainové sítě. Těžba kryptoměn ale stále více využívá zelenější zdroje energie, a to v podobě solárních nebo větrných elektráren. Mnoho těžařů například využívá i zbytkové elektřiny, která by se jinak nespotřebovala. Navíc ve srovnání se stávajícím bankovním systémem a jeho energetickými nároky je s ekologický dopad Bitcoinu mnohem nižší.
Ne zcela. Bitcoinová adresa jako taková není dohledatelná, protože v blockchainu nejsou uloženy žádné identifikační údaje. Jsou ale možnosti, kterými lze odhalit propojení transakce s konkrétní peněženkou. Pokud ze své peněženky uděláte transakci spojenou s vaším jménem, je již teoreticky možné dohledat vaší identitu. Proto je Bitcoin označován za psedonymní.
Vzhledem k tomu, že Bitcoin není anonymní, pro kriminální účely se příliš nehodí. Analýza společnosti Chainalysis z roku 2020 ukázala, že podíl všech kryptoměnových transakcí spojených s kriminální činností byl okolo 1 %. Studie provedená Massachusetts Institute of Technology v USA prověřila všechny bitcoinové transakce v určitém čase, výsledky ukázaly, že pouze 3 % všech plateb byly spojeny s kriminální aktivitou. Z těchto dat vyplývá, že nehraje větší roli v ilegálních aktivitách než klasické peníze nebo jiné prostředky směny.
Dokud se Bitcoin nestane dominantní platební měnou po celém světě, bude nadále populární mezi obchodníky a spekulanty. Výsledkem toho je, že cena podléhá trendům a rozumarům burzovních spekulantů. Kvůli tomu se může cena prudce pohybovat nahoru nebo dolů. Obecně platí, že po vlně pozitivních zpráv ohledně adopce Bitcoinu cena roste, v případě negativních zpráv cena klesá. Dlouhodobí investoři jsou již na cenové výkyvy zvyklí a své mince nadále drží.
Útočník nebo skupina útočníků by museli získat kontrolu nad blockchainem ovládnutím většiny jeho výpočetního výkonu, kterému se říká hashrate. Pokud by získali více jak 50 % hashratu, jde o tzv. 51% útok, který umožňuje měnit transakce, které ještě nebyly potvrzené původním blockchainem. Držitelé bitcoinu se ale nemusí obávat. Šance, že by k takovému útoku došla je velmi nízká. Od svého vzniku se bitcoinový blockchain stal tak robustním, že je dnes tento druh útoku téměř nemožný.
Bitcoin je některými státy vnímán jako hrozba pro tradiční měnový systém, která může podkopat kontrolu centrálních bank nad peněžním oběhem. Z technologického hlediska Bitcoin ale zakázat nejde, protože funguje na základě protokolu, který nespravuje žádná centrální entita. Stát ale může zablokovat směnu za fiat měnu, případně online burzy na svém území. Tato rozhodnutí se opírají o tvrzení, že kryptoměny podporují nelegální činnost, což není pravda. K naprostému zákazu kryptoměn přistoupila zatím naprostá menšina států, mezi kterými je například Alžírsko, Bangladéš, Nepál nebo Kambodža. Čína v roce 2021 zakázala těžbu Bitcoinu, velká část těžařů se proto přesunula do amerických států, kde je legislativa Bitcoinu vstřícnější.
Není nic jednoduššího než kliknout na Kurzy kryptoměn, kde se dozvíte aktuální ceny i Bitcoinu, ale i ostatních kryptoměn.