🎙️ Jan Procházka: Jak vnímat kryptoměny v portfoliu
Kryptoměny prošly za posledních několik let zajímavou proměnou. Dřív lidé stáli před volbou: podvod, nebo revoluce? Dnes se čím dál víc mluví o tom, jestli a jak krypto do portfolia vůbec patří a v jaké roli může být smysluplné vedle akcií, ETF nebo nemovitostí.
Jan Procházka z Coinmate se na kryptoměny dívá střízlivě. V tomhle dílu Coincastu se bavíme o tom, kdy krypto v portfoliu dává smysl a kdy naopak ne, jak poznat vlastní toleranci k riziku a proč je největší boj s vlastní hlavou, ne s trhem.
👉 Celý rozhovor si přehrajte na YouTube.
Transkript
Hosté: Vlastimil Mach (Moderátor, Coinmate) a Jan Procházka (Marketing manager, Coinmate)
Vlastimil Mach: Honzo, pojďme rovnou na první otázku. Jak se za posledních několik let proměnilo vnímání kryptoměn jako součásti portfolia?
Jan Procházka: Mám pocit, že se to posunulo z extrému, kde bylo buď „tohle je podvod“, nebo naopak „tohle změní svět“, někam blíž ke středu. Dneska se o kryptu mnohem víc přemýšlí jako o jedné z tříd aktiv. Ne jako o něčem, co musí mít každý, ale spíš jako o něčem, co může dávat smysl v určité části celkového portfolia. Hodně tomu pomohlo i to, že do toho vstoupily větší instituce. Ne že by tím zmizelo riziko, to vůbec ne, ale přestalo to být úplně okrajové téma.
Vlastimil Mach: A jaké nejčastější argumenty proti zařazení kryptoměn do portfolia slýcháš?
Jan Procházka: Nejčastěji asi dvě věci. První je volatilita, že to lítá nahoru a dolů a člověk neví, co od toho čekat. To je férový argument, protože propady tam fakt jsou a nejsou úplně malé. A druhá věc je, že lidi často vůbec nechápou, kde je ta hodnota. U akcií máš firmu, u nemovitostí máš nájem, ale u krypta tohle není intuitivní, takže tam přirozeně vzniká nedůvěra.
Vlastimil Mach: Myslíš, že jsou dneska kryptoměny součástí velké investiční debaty, nebo zůstávají na okraji?
Jan Procházka: Řekl bych, že jsou někde mezi. U lidí, kteří investují aktivně, je to normální součást debaty, ale pořád to není tak standardní jako akcie nebo ETF. A upřímně, to je podle mě v pořádku. Ne každé aktivum musí být pro každého.
Vlastimil Mach: Existují situace, kdy kryptoměny v portfoliu nedávají smysl?
Jan Procházka: Jo, a docela dost. Typicky to bude, když třeba člověk nemá vyřešenou finanční rezervu nebo ví, že ty peníze bude potřebovat třeba za rok nebo za dva. Krypto je volatilní a když víš, že budeš muset prodávat v nevhodný moment, zbytečně si tím komplikuješ život.
Vlastimil Mach: Jak mluvit s člověkem, který cítí vnější tlak, třeba ze strany blízkých nebo kamarádů, že má něco nakoupit, ale vlastně nemá plán?
Jan Procházka: Spíš bych ho brzdil. Ten tlak většinou nevychází z nějaké strategie, ale z FOMO, že ostatní vydělávají a já ne. To je nejhorší moment na vstup. Lepší je na chvíli zpomalit a říct si, proč to vlastně chci kupovat a co od toho čekám.
Vlastimil Mach: Jaká bývá nejčastější chyba člověka, který vstupuje na trh moc rychle?
Jan Procházka: Že vůbec neřeší kontext portfolia. Nakoupí, protože to roste, ale neřekne si, kolik to má být, jakou roli to má hrát a co udělá, když to spadne třeba o 30 nebo 50 %. A pak ho první větší propad úplně rozhodí.
Vlastimil Mach: Jak o kryptoměnách v kontextu celkového portfolia přemýšlíš ty osobně?
Jan Procházka: Mám to nastavené možná trochu víc vyhraněně než průměrný investor. Jsem spíš bitcoinový maximalista, takže když řeším krypto, soustředím se primárně na Bitcoin. Ale zároveň je důležité říct, že tohle není a neměl by být univerzální přístup. Jen proto, že to tak dělám já, neznamená, že tak má postupovat každý. Všichni máme jinou toleranci k riziku, jiné cíle a jiné zkušenosti.
Vlastimil Mach: Dává tedy smysl rozlišovat Bitcoin, altcoiny a meme coiny?
Jan Procházka: Určitě. Bitcoin má úplně jiný profil než zbytek trhu, jinou historii, jinou roli, jiné důvody, proč ho lidi drží. Hodně lidí dělá chybu, že to hází do jednoho pytle.
Vlastimil Mach: Mění institucionální zájem pohled na kryptoměny?
Jan Procházka: Trochu jo, ale ne tak, jak si někteří myslí. Spíš to zvyšuje důvěryhodnost třídy aktiv jako takové. Základní věc se ale nemění: je to pořád volatilní a rizikové. Jen to už není úplně Divoký západ.
Vlastimil Mach: Co odpovídáš lidem, kteří se ptají, kolik by měli koupit?
Jan Procházka: Že na to neexistuje jedno číslo. Tohle fakt nejde vzít z internetu. Spíš se ptám zpátky: kolik bys unesl i v situaci, kdy to bude dlouho v mínusu? Protože to je reálný scénář, který se může stát.
Vlastimil Mach: A jak vůbec poznat vlastní toleranci k volatilitě, tu schopnost strpět ztrátu?
Jan Procházka: Upřímně, úplně to nepoznáš, dokud to nezažiješ. Zkus si představit konkrétní situaci. Máš tam peníze a najednou vidíš, že jejich hodnota spadla třeba o polovinu. Nejde o to, co bys měl dělat, ale o to, co bys reálně cítil. Byl bys v pohodě a řekl: „OK, tohle k tomu patří“? Nebo by tě to znervóznilo natolik, že bys to chtěl rychle prodat a mít klid? Ta první upřímná reakce ti většinou řekne víc než všechny poučky, co si na internetu načteš.
Vlastimil Mach: Je lepší investovat jednorázově, nebo postupně?
Jan Procházka: Pro většinu lidí dává větší smysl postupně. Ne proto, že by to vždy vyšlo lépe, ale spíš proto, že to pomáhá psychicky. Nemusíš trefovat ideální moment, který stejně nikdo nezná.
Vlastimil Mach: Jak často bych měl kontrolovat portfolio?
Jan Procházka: Mnohem méně, než si většina lidí myslí. Denní kontrola většinou ničemu nepomáhá, spíš zvyšuje stres a nutí tě reagovat na každou blbost. Ale na začátku to dělám úplně stejně. Takže si tím asi projde každý.
Vlastimil Mach: Tak pojďme si to shrnout. Jak bys postupoval, kdybys chtěl zahrnout kryptoměny do portfolia, třeba Bitcoin, ether nebo něco exotičtějšího?
Jan Procházka: Začal bych úplně od sebe, ne od krypta. Nejdřív bych si ujasnil, jaký je cíl portfolia, jaký mám horizont a co unesu psychicky. Právě ta poslední věc není jednoduchá, protože člověk se v tomhle dost často přeceňuje. A teprve potom bych řešil, jestli krypto dává smysl a v jaké roli.
Vlastimil Mach: A ještě jedna poslední tečka. Na co se připravit?
Jan Procházka: Na volatilitu a na to, že to nebude vždy příjemné. A hlavně na to, že největší boj nebude s trhem, ale s vlastní hlavou.
