Jak těžit Bitcoin? ⛏️

Kryptoměny mají přesně definované parametry vzniku. Do těžby se může zapojit každý, kdo má připojení k internetu, má výkonný počítač a umí programovat. U některých kryptoměn to ale tak jednoduché vlastně není. 

Vezměte si Bitcoin, který bylo po jeho vzniku možné těžit na vlastním počítači. Čtrnáct let poté, dnes, byste si už však neškrtli. Potřebujete obrovské stroje a připojit se k těžebního poolu, abyste zvýšili šance na vytěžení. 

U Bitcoinu nové kryptoměny vznikají každých cca 10 minut a vítěz bere vše. To je těžař, který vyřeší zapeklitou matematickou hádanku nejrychleji ze všech. Je to ale vlastně jen hezká zkratka. Jde mnohem více o náhodu, kterou můžete podpořit obrovským výpočetním výkonem. 

Těžba kryptoměn jako matematická úloha nebo velká náhoda

Připravte se na technický popis, pak si zase dáme oddych. Co se děje na pozadí při těžbě?

Blockchain je řetězec plný bloků a mempool plný transakcí. Při vzniku bloku „se rodí“ kryptoměny jako odměna pro těžaře. Těžař bloky naplňuje transakcemi čekající na zpracování v mempoolu. Může jich být 200 nebo třeba jen 10, za to ale obrovských. Záleží na velikosti transakcí. 

Zároveň transakce, které mají vyšší poplatek za zpracování, těžaři logicky upřednostňují. U blockchainu víme, že bloky musí navazovat na sebe. Každý blok obsahuje informaci toho předchozího.

Těžař použije:

• informaci předchozího bloku – hash předchozího bloku, představte si ho jako označení bloku
• spojí jej s vybranou kupou transakcí, které chce zpracovat
• doplňuje celou rovnici o náhodné číslo – nonci – jedná se o miliardu kombinací
• aplikuje na „rovnici” hashovací funkci 
• výsledek hashovací funkce se musí rovnat předem definované velikosti hashe následného bloku

A pak má vyhráno. Nejen, že dostane jako odměnu nové bitcoiny, tzv. block rewards, ale i poplatky za zpracované transakce.

Co potřebuje těžař k těžbě Bitcoinu

• Bitcoinový protokol Bitcoin Core
• ASIC zařízení (cca od r.2014 se nevyplatí těžit na ničem jiném)
• Přístup k elektrické energii – čím levnější, tím menší má těžař náklady na výpočetní energii

Vyplatí se těžba kryptoměn?

Pokud máte k dispozici odhlučněné místo a levnou energii, proč ne?!

Podíváme se na pár čísel. K těžbě potřebujete nejideálněji těžební zařízení ASIC, jejichž životnost je cca 4-6 let. Cena těchto zařízení se pohybuje od 40 000,- Kč až k 1 milionu korun, orientuje se podle výkonu, ale i aktuální ceny Bitcoinu. 

Pokud Bitcoin roste, cena zařízení se taky zvyšuje a úplně se možná nevyplácí v této době těžební zařízení nakupovat. I když nelze určit, kdy dojde v cenovým poklesům a nárůstům, existují v Bitcoinu 4leté cykly. Ty souvisí se změnou množství vytěžených bitcoinů – pravidelně se snižují o polovinu každý 210 000. blok, což je cca po 4 letech. 

Minery nemusíte kupovat vždy nové, vyplatí se koupit i použité.

Pokud nakoupíte 1 BTC na burze, stále budete mít 1 BTC i po pár letech. Pokud nakoupíte jeden miner, může vám za 4-6 let vytěžit až 5 BTC (záleží jaký miner a jak se zvyšuje difficulty). Takže touto optikou se vlastně mnohem více vyplatí miner nakoupit.

Jako těžař nevyděláváte jen na množství BTC, ale i na jeho případné zvyšující se ceně. Získáváte transakční poplatky a své těžební zařízení můžete později prodat za vyšší než nákupní cenu, pokud je po nich velká poptávka.

Celé to zní vlastně skvěle, ale jednoduché to opravdu není. V Česku i na Slovensku máme společnosti, které se v těžbě vyznají mnohem více:

Firma Braiins mining – tvůrci 1. těžebního poolu na světě. Najdete u nich relevantní články nebo se můžete k nim do poolu připojit.
Praktické informace a nákup těžebního zařízení najdete na stránkách ako-tazit-kryptomeny.sk.
Existují i hostingová centra na těžbu kryptoměn. Nemusíte těžební zařízení vlastnit, můžete si je pouze pronajmout. Bližší informace najdete na stránkách 2bminer.com.

Kontroverze kolem těžby kryptoměn

Ekologie a centralizace. Dvě slova, plno článků a hodně zmatků. Ano, těžař musí vynakládat velké množství energie na vytěžení bloku a nových kryptoměn. To ostatně slouží k většímu zabezpečení sítě, protože napadení sítě by stálo hackera obrovské množství peněz. 

Největší překážkou jsou tedy velké náklady na těžební zařízení (případně vybudování farmy) a cena elektřiny.

Aby se to těžařům vyplácelo, přemisťují se do míst, kde:

• je levná energie
• mohou využívat přebytky energie ze sítě, která by jinak přišla vniveč
• mohou využívat zelenou energii

ASICy při zapnutí sice vydávají hodně hluku, ale generují teplo. To lze použít pro vytápění místností. Zároveň se ale těžař musí postarat o chlazení těchto strojů. 

Ekologie ♻️

O tom, že těžba Bitcoinu přispívá k ekologické udržitelnosti si přečtěte studii od KMPG z letošního roku.
Popisují reálné příklady užitečnosti těžby – například ve městě North Vancouver vytápí 100 komerčních a obytných budov právě těžaři. Nebo společnost Vespene Energy spaluje unikající metan ze skládky a přeměňuje na elektřinu, třeba pro těžaře.

Centralizace těžařů

Centralizace těžařů je další hojně propírané téma. Existuje několik obrovských těžařských poolů na světě. Úplně prvním úspěšným byl SlushPool (česká firma, která teď těží pod názvem Braiins mining). Dalšími velkými hráči jsou například F2Pool a AntPool. 

Ve chvíli, kdy by některý z poolů dosáhl více než 50% hash dominance na trhu, je zde riziko 51% útoku. Ale vyplatilo by se to? Změnit jednu transakci a pravděpodobně tak „položit“ celou síť? 

Argumentem je, že těžaři mohou jednoduše přepínat a rozhodnout se pro který těžařský pool chtějí zrovna těžit. 51% dominance by tak nikdy nevznikla a pravděpodobně by nikdo z těžařů, kteří profitují z toho, že síť zabezpečují, nic neměl. 

Těžba kryptoměn nejsou žádné šachty, bezpečnostní helmy a černé plíce. Je to velký byznys plný hluku a tepla, kde za vás pracují stroje využívající přebytkovou nebo zelenou energii, a které produkují další energii, kterou můžete využít. 
Těžba rozhodně není pro každého a proto jsou tady další možnosti, jak se ke kryptoměnám dostat. Třeba si v nich nechat vyplatit část výplaty nebo si je jednoduše koupit.
Třeba zrovna u nás.