🎙️ Lukáš Elčkner: Bitcoin a stablecoiny ve firmách: Trend, nebo strategická výhoda?
Bitcoin a stablecoiny ve firemním světě: co byste měli vědět
Bitcoin přestává být tématem spekulantů. Firmy ho drží v rezervách, stablecoiny nahrazují SWIFT a regulační rámec konečně drží krok s praxí. Lukáš Elčkner, produktový manažer Coinmate, to na přednášce pro studenty VŠE ukázal na číslech a konkrétních příkladech.
Proč BlackRock spustil bitcoinový ETF a proč se za první rok stal nejprofitabilnějším ETF v historii? Jak fungují stablecoiny a proč v roce 2024 přepravily více hodnoty než Visa a Mastercard dohromady? A pro jaké firmy dává smysl držet část rezerv v bitcoinu?
Odpovědi najdete v záznamu přednášky na VŠE. Podívejte se, poslechněte nebo čtěte dál.
Transkript
Speaker: Lukáš Elčkner (produktový manažer, Coinmate) Přednáška: VŠE Praha
Lukáš Elčkner: Pojďme si říct něco o bitcoinu a zároveň o stablecoinech ve firmách – jestli je to trend, strategická výhoda, nebo jestli je to celé bublina. Doufám, že vám na tyto otázky budu schopný alespoň částečně odpovědět.
Na úvod něco o mně. Jmenuji se Lukáš Elčkner, jsem produktový manažer v Coinmate. V Coinmate pracuji tři a půl roku a v kryptoměnách jsem teď zhruba šestým rokem. Kdybych vás cokoliv během přednášky zaujalo, neváhejte se ptát – pojďme využít toho, že vás je tu pár. Budu rád, když klidně nedokončíme celou přednášku, ale rozvineme téma, které vás bude opravdu zajímat.
Od pobočky k mobilu: jak se změnily platby
Na začátek se vrátíme do minulosti. Rok 2000 – někteří z nás tehdy nebyli ani na světě. Jak vypadalo posílání plateb? Museli jste přijít na pobočku, donést hotovost nebo mít na účtu peníze a vyřešit to s pracovníkem banky, který to za vás odeslal. Dnes má 80 % klientů bank mobilní aplikaci, takže nikdo nikam chodit nemusí. Stačí vytáhnout telefon a platba je odeslaná.
V roce 2010 trvalo firmám zhruba tři týdny, než si otevřely firemní účet, a zabralo to přibližně půl kilogramu papíru – v dnešní době nepředstavitelná administrativa. Dnes většina bank firemní účet zprovozní i do deseti minut.
Bitcoin: od scamu k digitálnímu zlatu
Rok 2012. Tehdy se bitcoin dal těžit i na běžných počítačích. Shodou okolností to byl rok, kdy jsem o bitcoinu poprvé slyšel – byl jsem v šesté třídě, takže jsem toho moc nestihl. Dnes bitcoin drží jednotlivci, firmy, fondy i státy. Dokonce i Česká národní banka má část svých rezerv v bitcoinu.
Co se o bitcoinu a kryptoměnách říkalo dřív? Renomovaná média jako The Economist, Bloomberg nebo The Block psala v letech 2018 až 2020, že bitcoin je největší scam v historii, Ponzi schéma, nebo že jeho bublina konečně praskla.
O pět let později píší přesný opak. Visa integruje kryptoměny do svých platebních systémů. Korporace nakupují a drží bitcoin. BlackRock spustil bitcoinový ETF, který se za první rok stal nejprofitabilnějším ETF v historii. JPMorgan uzavřel strategické partnerství s Coinbase, největší americkou kryptoburzou. A S&P připravuje nový index – pracovně S&P Crypto 50, analogie k S&P 500, tentokrát pro 50 největších kryptoměn.
A jsme teprve v roce 2025.
Regulační cesta: od chaosu ke GENIUS Actu
Proč se to děje? Podívejme se na historii.
2009: Spuštění sítě Bitcoin.
2013: V Americe začíná takzvaný Choke Point – nepřímé blokování bank, které chtěly otevírat účty kryptofirmám. Banky se začaly bát a přístup ke kryptoměnám se pro firmy výrazně znesnadnil. Stejný rok dostal Roman Valihrach, absolvent VŠE, nápad založit v Česku první kryptoměnovou burzu.
2014: Coinmate byl oficiálně spuštěn.
2017: Japonsko vydalo první licenční rámec pro kryptofirmy – velký milník pro adopci v Asii.
2019: Singapur ho následoval a začal regulovat burzy a poskytovatele kryptoměn.
2020: Choke Point 2.0. Zkrachovaly tři americké banky navázané na kryptoměnový ekosystém, prostředky firem se dočasně zmrazily.
2023: Evropská unie vydala MiCA – první ucelený právní rámec pro kryptofirmy. Po asijských zemích konečně dohánějí zbytek světa a firmy dostávají jasná pravidla pro legální provoz.
2025: Amerika vydává dva právní akty. Clarity Act zastřešuje digitální aktiva obecně – bitcoin, Ethereum a další tokeny. GENIUS Act se přímo zaměřuje na stablecoiny. Co Evropa zvládla v jednom rámci, Amerika rozdělila do dvou aktů. Uvidíme, co z toho vzejde.
Adopce kryptoměn: kopírujeme internet
Rozvoj kryptoměn se dost často přirovnává k rozvoji internetu. Když si zarovnáme data od počátku adopce, křivky jsou skoro identické – v prvních letech se skoro nic neděje, pak náběh prudce zrychlí. Bitcoin je zatím tam, kde byl internet někdy ve svých prvních patnácti letech. Internet tu bude brzy čtyřicet let. Bitcoin je stále na začátku.
V roce 2024 jsme překročili půl miliardy uživatelů kryptoměn. Dnes se odhadujeme na 300 milionů až miliardu – a tempo adopce je rychlejší než u internetu.
S tím v ruku v ruce roste tržní kapitalizace. Krypto se stále drží ve čtyřletých cyklech. Aktuální cyklus dosáhl maxima necelých 4,5 bilionu dolarů. Od vrcholu jsme propadli přibližně o 50 % na zhruba 2,3 bilionu dolarů.
Co jsou stablecoiny?
Než si odpovíme na to, jak stablecoiny zefektivňují platební styk, musíme si vysvětlit, o co jde.
Lukáš Elčkner: Dokáže mi někdo říct, co jsou stablecoiny? Setkal se tady někdo s nimi?
Posluchač: [odpověď]
Lukáš Elčkner: Stablecoiny jsou standardní státní měny, které jsou takzvaně tokenizované. Musí existovat instituce, která je nejprve mintuje – vytváří. Důležité je také říct, že jde o tokeny, ne o coiny. Bitcoin má mince, stablecoiny mají tokeny. Hlavní rozdíl je v tom, že stablecoiny využívají infrastrukturu již existujících kryptoměnových sítí – nevytvářejí nový blockchain. USDC nebo USDT fungují na Tron, Ethereum, Solana a dalších sítích podle potřeby.
Takto to funguje v praxi: přijdu za vydavatelem a řeknu „tady mám milion dolarů, chci milion tokenů USDC.“ Vydavatel mi vytvoří milion digitálních dolarů, které ale nepotřebují banku. Dolary na bankovním účtu jsou pro banku jen záznam v databázi. Stablecoin je token krytý hodnotou, kterou někdo fyzicky drží.
USDC vydává Circle, druhý největší vydavatel stablecoinů. Aby Circle mohl v Evropě legálně fungovat, musí mít své dolary a eura uložené v evropských bankách – a tím pádem je to jednoduše auditovatelné a kontrolovatelné.
Opačný proces funguje stejně: přijdu za vydavatelem, předám mu tokeny a získám zpět fiat měnu. Tokeny se spálí, hodnota se vrátí. Pokud používáte regulované stablecoiny, nemělo by dojít k tomu, že hodnota zmizí. Na takové riziko jsme spíš zvyklí u klasických bank.
Stablecoiny vs. SWIFT: srovnání, které mluví za vše
Platil někdo z vás za něco v zahraničí bankovním převodem přes SWIFT – třeba do Ameriky nebo Japonska? Jaký byl zážitek?
Posluchač: Dlouho a nákladně.
Lukáš Elčkner: Přesně tak. Funguje to takto: jako odesílatel zadám platbu své bance. Ta ji pošle přes SWIFT, mezinárodní síť korespondenčních bank. Platba ale neprojde přes jednu banku – projde přes několik a každá si strhne poplatek. A každá pracuje jen ve svůj pracovní den. Pokud platba prochází přes polskou banku, která má státní svátek, zastaví se. Pak je víkend, zase stojí. V pondělí pokračuje do další banky, kde se to může opakovat.
Se stablecoinem vezmete peněženku, kterou máte v kapse – nikdo ani neví, že ji máte. Připojíte se k internetu a platbu odešlete za dvě minuty. Podle blockchainu, který používáte, příjemci přijde v řádu sekund.
V číslech to vypadá takto:
Rychlost vypořádání: stablecoiny okamžitě (sekundy až minuty), bitcoin v řádu desítek minut, SWIFT 1 až 5 dní – pokud vše proběhne hladce. Chybně vyplněné údaje mohou platbu vrátit nebo zastavit na týdny.
Dostupnost: stablecoiny 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. SWIFT jen v pracovní dny konkrétní země a konkrétní banky.
Náklady: stablecoiny v řádu desetin až setin dolaru za transakci. SWIFT v jednotkách až desítkách dolarů, navíc korespondenční banky mohou přidat vlastní poplatky. Platby kartou začínají na 1,5 % a mohou přesáhnout 3,5 %.
Programovatelnost: nad stablecoiny si můžete postavit celou vlastní infrastrukturu. Nastavit automatické přesuny, limity, propojení s účetnictvím. Například: jakmile příchozí platba přesáhne stanovenou hodnotu, přesuň přebytek do zabezpečenější peněženky. U klasických bank jste vázáni na aplikaci, kterou vydává banka.
Vypořádávací riziko: u stablecoinů téměř nulové, jde o peer-to-peer transakci. U SWIFTu závisíte na celém řetězci bank a kdokoliv z nich může požadovat doložení původu prostředků nebo provést AML kontrolu.
V roce 2024 stablecoiny přepravily vyšší objem hodnoty než Visa a Mastercard dohromady. A odhady za minulý rok budou pravděpodobně ještě výraznější. Tuto infrastrukturu pro zpracování plateb provozuje naše dceřiná firma Confirmo – platební brána, ze které Coinmate historicky vyrostl.
Pro které firmy jsou stablecoiny vhodné?
Stablecoiny dávají smysl pro každou firmu, která má jakýkoliv platební styk v dolarech – ať už dolary posílá, přijímá nebo vyplácí partnerům. Už teď spolupracujeme s firmami, které potřebují vypořádávat platby mimo Evropu. Pošlou k nám eura nebo koruny, my je převedeme na USDC a ony je posílají klientům. Opačně – klienti platí ve stablecoinech a firma si je u nás vymění zpět na fiat. Vypořádání je okamžité.
Mohou být firemní rezervy efektivnější?
Co řeší majitelé firem, CEO a CFO? Dvě věci: jak vydělat peníze a jak je uchovat.
Na trhu existuje spousta nástrojů pro uchování hodnoty. Běžný účet mezi ně nepatří. Spořicí účet převážně také ne. Termínované vklady na tom nejsou špatně. Dluhopisy taky tak. Akcie jsou zajímavější volbou.
Pokud firma generuje zisk, reálně má tři možnosti: reinvestovat do vlastního rozvoje, investovat do akcií, nebo do digitálních aktiv. Většina firem, které sáhnou po digitálních aktivech, volí bitcoin. Funguje od roku 2009 bez výpadku, je uznávaný jako digitální zlato a má ze všech kryptoměn nejmenší výkyvy hodnoty.
Ano, právě teď klesl o 50 %. Ale ostatní kryptoměny klesají ještě více. Takže relativně k digitálním aktivům jako celku je bitcoin nejstabilnější volbou – a proto ho preferují institucionální investoři.
Bitcoin se v krátkém horizontu srovnává obtížně, protože jeho volatilita je dobře viditelná. Ale vezměme pětiletý horizont:
Průměrná inflace za 5 let v Česku (dle ČNB): 6,9 % ročně. Státní dluhopisy: výnos 3,6 % ročně. S&P 500: průměrně 15,8 % ročně. Bitcoin: 58 % ročně.
V řeči konkrétních čísel: pokud jste drželi milion korun na běžném účtu, ztratili jste 283 000 Kč. Na státních dluhopisech jste byli 145 000 Kč v mínusu. S&P 500 přinesl zisk 495 000 Kč. Bitcoin tuto hodnotu přebil zhruba šestinásobným ziskem.
Kdo dnes drží bitcoin?
Přibližně 70 % celkového množství bitcoinu vlastní jednotlivci. Firmy drží okolo 4,5 %. ETF a státy tvoří zbývající procenta.
Nedávno jsme překonali hranici 20 milionů vytěžených bitcoinů. K vydání zbývá méně než milion, tedy méně než 5 % celkové zásoby. Část je navíc nenávratně ztracená – odhady se pohybují od 1,5 do 6 milionů bitcoinů. Zajímavá poznámka na okraj: entita Satoshi Nakamoto vlastní přibližně 1 milion bitcoinů, které se od roku 2010 nikdy nepohnuly.
Ze 100 největších veřejně obchodovaných firem, které drží bitcoin, jste určitě zaznamenali Strategy – dříve MicroStrategy. Dnes drží přes 670 000 bitcoinů a stala se de facto schránkou na bitcoin. Tři firmy z tohoto seznamu jsou již v S&P 500: Coinbase, Tesla a Block. To znamená, že pokud pravidelně investujete do S&P 500, nepřímo vlastníte i část bitcoinu prostřednictvím těchto společností.
Pro které firmy dává smysl bitcoinová rezerva?
Jak pravděpodobně slyšíte i na škole: než firma začne investovat, musí mít naplněné základní podmínky. Musí být zisková a tvořit přebytky. Teprve pak má smysl přemýšlet, kam tyto přebytky alokovat.
Bitcoinová rezerva je pro firmy, které dlouhodobě vydělávají, nepotřebují reinvestovat veškerý kapitál zpět do provozu a chtějí, aby jejich rezervy neztratily hodnotu – přičemž nechcete investovat do akcií, protože tím de facto financujete případnou konkurenci.
V tu chvíli přicházíme na řadu my.
Coinmate: jak s námi začít
U Coinmate si můžete otevřít firemní účet vedený na celou firmu, ne jen na jedno jméno. Onboarding zvládneme zprovoznit v rámci jednoho dne, samotné otevření účtu zabere méně než hodinu. Je potřeba doložit podklady v rámci AML – tedy původ prostředků a relevantní výkazy. Jakmile to máte za sebou, operace probíhají standardně.
O Coinmate
Jsme největší česká kryptoměnová burza od roku 2014. V únoru letošního roku jsme od ČNB získali MiCA licenci, která nám umožňuje plně operovat na evropském trhu. Aktuálně u nás pracuje přibližně 40 lidí plus externisté, zobchodovali jsme přes 130 miliard korun a máme přes 130 000 klientů.
Náš zakladatel Roman Valihrach – absolvent VŠE – dostal nápad na Coinmate v roce 2013, kdy prodával české pivo v Americe za bitcoiny. Rád říká, že kdyby si ty bitcoiny nechal, vydělal by víc než tím, že Coinmate vůbec založil.
Coinmate byl spuštěn v roce 2014. V roce 2017 jsme byli pátou největší burzou v Evropě a těsně nad desítkou celosvětově. V roce 2020 jsme přišli o bankovní účty v rámci české vlny Choke Pointu – a je těžké prodávat kryptoměny, když si uživatelé nemohou nabít koruny. Přečkali jsme to a ve stejném roce jsme překonali miliardu eur zobchodovanou za rok. V roce 2021 do nás vstoupila investiční skupina Miton, která nám poskytla pracovní kapitál pro další růst. V roce 2024 jsme navázali spolupráci s Tipsportem, pro který zpracováváme veškeré nákupy kryptoměn. Letos nastoupil Martin Košťál, druhý absolvent VŠE v čele firmy, s nímž jsme dotáhli žádost o MiCA licenci. Na začátku letošního roku jsme plně spustili naši aplikaci.
A teď je čas na dotazy.
Všechny informace poskytované COINMATE a.s. jsou určeny výhradně ke studijním účelům a nepředstavují investiční ani obchodní doporučení. Investování a obchodování s kryptoměnami je rizikové a není vhodné pro každého investora.
