🎙️ Zpátky k základům s Lukášem Elčknerem
V této epizodě Coincastu se ponoříme do tématu, které mnohým připadá jako nepřehledná džungle full-time spekulantů, marketingu a přehnaných slibů. Realita je ale taková, že pochopit základní principy zvládne každý. Stačí vědět, kde začít a na co si dát pozor.
Projdeme, proč si lidé pletou Bitcoin s celým trhem, v čem spočívá myšlenka digitálního zlata s omezenou nabídkou 21 milionů i proč je Ethereum spíše programovatelný počítač než jen obyčejná měna. Podíváme se na to, jak mezi tisíci altcoiny odlišit reálnou inovaci od dobrého marketingu, kde přesně končí legitimní spekulace a začíná čistý hazard u memecoinů a co vlastně znamená pojem rug pull.
👉 Poslechněte si celý díl na YouTube a Spotify.
Transkript
Vlastimil Mach (moderátor) a Lukáš Elčkner (produktový manažer, Coinmate)
Vlastimil Mach: Ahoj, Luky. Když někdo vstupuje do světa kryptoměn, v čem bývá největší zmatek?
Lukáš Elčkner: Čau. Největší zmatek bývá určitě v tom, že je strašně moc možností. Máš desítky, stovky, tisíce, teď už možná miliony nových tokenů a coinů. A v čem je mezi nimi rozdíl? Jaký je rozdíl v technologii, proof of stake, proof of work, proof of všechno možné?
Když do toho vstupuješ jako nepolíbený, je tam na začátku strašně moc nových pojmů a strašně moc cool slovíček. DAO, decentralizovaný, proof of work, proof of stake, proof of authority. Kdo se v tom má ze začátku vyznat? Je to úplně nový svět. Když odletíš na Měsíc, taky nebudeš umět dělat a chápat věci, které chápeš tady.
Vlastimil Mach: Máš pocit, že si lidé pletou Bitcoin s celým trhem? Bitcoin je kryptoměnový benchmark, minimálně v mých očích, a věřím, že to tak vnímá i celý svět. Proč se to děje?
Lukáš Elčkner: Bude to hlavně kvůli tomu, že Bitcoin zabírá okolo 60 procent celého kryptoměnového trhu, občas víc, občas míň. Když si to přirovnáme k něčemu jednoduššímu, je to jako říkat o zlatu, že je kov. Zlato je kov, ale existují další kovy, které mají různé vlastnosti, různé chemické složení, různou odolnost. S Bitcoinem je to úplně stejné.
Zlato zatím nejde vyrobit v laboratoři a úplně stejně nejde vyrobit další bitcoin, který by do aktuální sítě zapadl. Na rozdíl od zlata je to u Bitcoinu pojištěné matematikou. I kdyby se někomu podařilo vytvořit si kopii Bitcoinu, což není zas tak složité, protože Bitcoin je veřejně dostupný a tu kopii si stáhneš k sobě na disk během pár minut, pak musíš přesvědčit všechny ostatní, že ta tvoje kopie je ta správná. Zatímco kdyby se ti teoreticky podařilo vytvořit v laboratoři zlato, tak máš zlato a je stejné jako to, které se vytěží někde v zemi. To je hlavní rozdíl a hlavní pozitivum, které Bitcoin má.
A stejně jako se akciový trh skládá z tisíců firem a nejznámější je S&P 500, což taky není celý trh, tak je Bitcoin úplně stejný benchmark pro ostatní kryptoměny. Takhle jednoduše bych to vysvětlil.
Vlastimil Mach: Když dneska někdo přijde s tím, že se v tom vůbec nevyzná, kde bys začal?
Lukáš Elčkner: Záleží, kolik času tomu ten člověk chce obětovat. Pokud chce technologii chápat víc do podrobna, nebál bych se tomu vyčlenit vyšší jednotky hodin, aby do problematiky vůbec dokázal nakouknout. Ze začátku se to zdá jako úplně jednoduché téma, které si projdeš za dvacet minut. Ale čím víc tomu rozumíš, čím víc chápeš, proč Bitcoin vznikl a proč vznikly kryptoměny, tím víc se ti otevírají dveře a ta králičí nora je hlubší a hlubší.
Optimální je věnovat tomu aspoň hodinu. Třeba Kicom na to má čtyři super videa po pětadvaceti minutách, kde se dozvíte úplně od začátku do konce, proč by vás Bitcoin měl zajímat. Přesně z nich vychází i náš kurz Proč Bitcoin v Krypto akademii. A hlavně je důležité mít vlastní zvídavost. Chtít pochopit, že Bitcoin není jenom nějaký index, něco, čím si zvětším svoje peníze. Když si Bitcoin začnete studovat, zjistíte díky tomu, jak z určité části funguje svět. A že to, jak funguje, nedává pro normální lidi moc smysl a bere jim to výhody, které by mít mohli. Bitcoin jim ty výhody naopak vrací.
Vlastimil Mach: A kdybys měl čistě hypoteticky zaspekulovat, jaká je nejčastější chyba ve chvíli, kdy se do toho lidi začnou zahlodávat dřív, než si stihnou udělat vlastní názor?
Lukáš Elčkner: Úplně na začátku lidi dost často přicházejí s tím, že chtějí namnožit svoje koruny nebo eura. Ve výsledku to dopadne tak, že odcházejí s míň eury a ještě s nějakým stresem. A je to jenom nepochopením toho, proč ten bitcoin kupovali. Pokud Bitcoin chápu a chci si na něm zkusit zaspekulovat, je to určitě taky možná cesta, ale to už je pro pokročilé uživatele a musíš vědět, proč ten bitcoin vlastně máš.
Nejhorší věc, kterou běžný člověk může udělat, je nakoupit, protože mu to říká spousta lidí, a pak v panice prodat. S touhle myšlenkou by měl probíhat úplně první nákup: nemusí to jít pořád nahoru, můžu být za dva dny minus 50 procent. Zní to sebemrskačsky, ale je fakt důležité si tuhle úvahu projít. V bitcoinu si to projde každý, někdo si to jenom nepřipustí, nebo brzo prodá.
To, že hodnota toho, v čem to teď měříme, může kolísat, je jistota. Ale když chápu, proč jsem si bitcoin koupil a proč ho chci mít, je mi vlastně jedno, když ta hodnota teď spadne i o 50 procent. Já vím, proč ho kupuju, takže najednou mám padesátiprocentní slevu a kupuju si ho víc. Zatímco když do toho dám všechny svoje úspory a příští měsíc nemám na nájem, to je ten špatný mindset, se kterým do toho chodit.
Vlastimil Mach: Zaznívá tady dost frekventovaně Bitcoin. Čím se vlastně odlišuje od ostatních projektů a tokenů?
Lukáš Elčkner: Kolik na tohle máme času?
Vlastimil Mach: To záleží.
Lukáš Elčkner: Ve zkratce, Bitcoin je unikátní několika vlastnostmi. První je, že vznikl úplně první. Není to primárně ta nejdůležitější vlastnost, ale tím, že se každý, kdo se setká s kryptoměnami, setká s Bitcoinem, mu to přidává sílu.
Další super vlastnost je, že nevíme, kdo ho vytvořil. Tím pádem nikdo nemůže přijít za tvůrcem a říct: hele, chceme to změnit, chceme to upravit, chceme, abys nám řekl tyhle informace o téhle adrese. To prostě neexistuje. Adresy jsou veřejně dostupné a to je všechno. Není na koho zaťukat, není žádné místo, kam přijít do sklepa a podívat se do kartotéky. A to je na tom to nejlepší.
Zatímco ostatní kryptoměny mají za sebou nějakou foundation nebo skupinu lidí, kteří to vytvořili. A to je ten bod, kde může dojít k failu. My víme, kdo je Ethereum Foundation, a bez ní by Ethereum nebylo tak schopná kryptoměna, protože by na ní po pár letech téměř nikdo nepracoval. Zatímco na Bitcoinu pracuje relativně dost lidí dobrovolně, spousta z nich jenom tak bokem. U Etherea, které je napsané poměrně velmi složitě, není jen tak někdo, kdo by tomu rozuměl a ještě si po nocích programoval nějaké další featury. Tohle zajišťuje Ethereum Foundation a u Solany je to stejné.
Pak jsou další kryptoměny, které nemají svůj vlastní blockchain a používají už existující. To jsou třeba Shiba Inu a podobné věci. Ty nemusí mít svoji foundation ani svůj tým, protože je to protokol, který běží na jiném blockchainu. A pokud, teď nevím jistě, Shiba Inu běží na Solaně a Solana skončila nebo měla zrovna výpadek, což se občas stávalo, tak neběží ani ty ostatní kryptoměny na ní postavené.
Zatímco Bitcoin má svůj blockchain a vývoj probíhá decentralizovaně, tím pádem strašně pomalu. Ale když zavřou jednoho vývojáře, protože u něj třeba našli nějaké drogy, a druhému se něco stane, s Bitcoinem se nic nestane. Kdyby spadlo letadlo s Ethereum Foundation, Ethereum téměř za hodinu skončí. To je podle mě největší síla Bitcoinu a proto by všichni, kdo začínají s kryptem, měli začínat u Bitcoinu.
Vlastimil Mach: Zmínil jsi, že Bitcoin má omezenou nabídku 21 milionů. Proč je zrovna tohle tak stěžejní?
Lukáš Elčkner: Bitcoinu nikdy nebude 21 milionů. Bude ho jen 20 999 999,97.
Vlastimil Mach: Vysvětli, prosím.
Lukáš Elčkner: Je to dané matematicky tím, jak každé čtyři roky dochází k půlení odměny. Lidi mají rádi hezká čísla, ale z pohledu matematiky jsou hezká čísla strašně vzácná. Nikdo vlastně neví, jestli to zakladatel nebo zakladatelé Bitcoinu vytvořili schválně, nebo jestli číslo 21 bylo prostě random. Řekli si, takhle nějak to bude, spočítali to a vyšlo jim to skoro na 21 milionů. Tak to je docela dobré, takhle to necháme.
Díky půlení vytěženého bitcoinu se tedy budeme pomalu blížit k těm necelým 21 milionům mincí, ale zastavíme se o tři setiny bitcoinu dřív. Nikdy jich nebude přesně 21 milionů. To je jenom takový fun fact.
Vlastimil Mach: Fun fact. Ale pojďme teď k jádru té věci.
Lukáš Elčkner: Souvisí to s tím, proč Bitcoin vznikl. Bitcoin vznikl jako nestátní, necenzurovatelné peníze a jako vzdor proti neustále se nafukující zásobě peněz, zjednodušeně řečeno. Když vezmeme koruny, eura, dolary, tak centrální banka chce, aby množství peněz v oběhu každý rok narostlo zhruba o dvě procenta. To znamená, že nevíme, kolik těch korun, eur a dolarů nakonec bude.
Na jednu stranu je to bug, na druhou stranu feature, protože to centrálním bankéřům dost zjednodušuje práci a umožňuje jim to dělat různé věci, které by s Bitcoinem nešly. Z pohledu normálního člověka je ale chyba to, že se mu postupem času snižuje kupní síla. Moje tisícovka, co mám teď, nebude mít za rok stejnou hodnotu. Cenu bude mít pořád stejnou, pořád 1 000 Kč, ale hodnotu ne. Ani za rok, ani za deset let.
Do téhle doby to dost suplovalo zlato. Kilo zlata většinou koupilo nějaký průměrný dům, gram zlata průměrný pásek nebo kalhoty. Někde se dají takováhle data dohledat, že za zlato sis v průběhu času vždycky koupil stejnou věc. Zatímco za dobu historie české koruny se podle mě nikdy nestalo, že by koruna měla následující rok vyšší hodnotu než předchozí. Nominálně byla stejná, na papírku bylo pořád 1 000 Kč, ale hodnota té měny se snižovala.
A proto je ta vlastnost necelých 21 milionů důležitá. Když si chceš spořit, odkládat svoje dobré skutky, odpracuješ tady přesčas, ale nechceš ty peníze utratit teď a nechceš si za ně nutně něco koupit. Chceš si to odložit, kdyby se náhodou v budoucnu něco stalo, nebo si to nechat až na důchod. Kdyby sis to nechal v té tisícovce, co sis teď vydělal, tak za dvacet nebo třicet let, až půjdeš do důchodu, si za ni skoro nic nekoupíš. Vyplatí se ti utratit teď.
Zatímco u bitcoinu víš, že ho nikdy nebude víc, a zároveň víš, že korun bude víc. Takže se ti vyplatí bitcoin neutratit a nechat si ho, protože věříš, že v budoucnu bude mít vyšší hodnotu. Tohle nikdo neví přesně. Ale dokud tady budeme mít státní fiat měny, Bitcoin bude na hodnotě růst.
Vlastimil Mach: Jak si vysvětluješ to, že část investorů a část retailu bere Bitcoin jako uchovatel hodnoty a ne vyloženě jako transakční prostředek?
Lukáš Elčkner: Protože je jednodušší utrácet něco, o čem vím, že to bude mít příští rok menší hodnotu, a nechávat si to, čemu věřím, že bude na hodnotě postupem času získávat. Pokud nebudu vydělávat v bitcoinu, nebudu ho chtít utrácet. Zatímco my tady v Coinmate máme možnost dostávat část nebo celou výplatu v bitcoinu, takže já ten bitcoin budu utrácet radši, než kdybych v něm příjem neměl. Pro normálního člověka je jednodušší utrácet koruny, které mu každý měsíc přijdou jako odměna za práci, a bitcoin si nechávat, než to dělat obráceně.
Vlastimil Mach: Proč si podle tebe Bitcoin drží tu nejsilnější pozici? Ta metrika se jmenuje bitcoinová dominance. Proč je Bitcoin dominantní?
Lukáš Elčkner: Na všechno má vliv skupina lidí, která to používá. Když se budeme bavit úplně obecně, ta věc nemusí být nejlepší, může být jen dostatečně dobrá na to, aby ji všichni používali.
Když to vezmeme na Applu, ten taky v mnoha ohledech není nejlepší, ale celková nabídka jeho produktů je dostatečně dobrá na to, aby lidi z toho ekosystému neodcházeli. Budou ho používat jenom proto, že je to dostatečně dobré a dostatečně výhodné, a není pro ně rozhodující, jestli bude nový iPhone stát o tisícovku nebo o dvě víc. Když ho budou potřebovat, stejně si ho koupí. Náklad na změnu celého toho systému je velký.
Když mám něco, co funguje, jako je Bitcoin, nebudu svoje úspory a svoje dobré skutky dávat do něčeho, čemu tolik nevěřím, co nemá takový track record a co z historického pohledu vzniklo třeba čtyři roky zpátky a zatím jenom rostlo. Protože nevím, jestli to poroste dál. Zatímco u Bitcoinu je spousta lidí, kteří tomu už dost rozumí a kteří ho využívají právě kvůli těm vlastnostem, které má. A je to dostatečně dobré na to, aby jim to pokrylo, co potřebují. I kdyby něco bylo o deset procent lepší, náklad na změnu a riziko, že to nakonec tak dobré nebude, je mnohem větší než obětovat těch pár procent výnosu a zůstat u bitcoinu. Proto se bitcoinová dominance drží někde mezi 60 a 70 procenty.
Když se budete bavit s kýmkoliv, kdo drží nějaké altcoiny, ten je drží primárně kvůli tomu, aby měl víc korun nebo víc bitcoinů. Lidí, kteří by je drželi kvůli vlastnostem, které ta nová kryptoměna proklamuje, je mnohem míň než u Bitcoinu.
Díky tomu Bitcoin pohlcuje ostatní lidi, ty nocoinery. Je to vstupní brána, spousta lidí do Bitcoinu nastoupí, zjistí, že je to pro ně dostatečně dobré, že nic lepšího nepotřebují a že to funguje mnohem líp než fiat. Je to pro ně výhra a nepotřebují se učit něco složitějšího, zjišťovat, jak funguje Ethereum. Zůstanou u Bitcoinu, který je relativně jednoduchý.
Vlastimil Mach: Jak bys vysvětlil, proč jsou lidé zrovna u kryptoměn schopní snést větší volatilitu?
Lukáš Elčkner: Těžko říct. Možná proto, že většina lidí, která v kryptu přežije, je celá z oceli. Zatímco na akciových trzích je pohyb deset procent do minusu něco, co málem způsobí další válku, u bitcoinu je to horší týden. Občas i lepší týden.
Ale dost často je to způsobené i tím, že tyhle informace jsou už rozšířené, takže lidi tam vstupují s tím, že někde vzadu v hlavě mají, že se to může propadnout. Tak trochu s tím počítají a dávají do toho mnohem míň peněz, než by dali. A protože s propadem počítají, nejsou z něj tak překvapení. Zatímco do akcií jdou s tím, že jsou mnohem míň volatilní a většinou půjdou jenom nahoru, a proto jsou pak z pádů překvapení.
My u Bitcoinu víme, že z dlouhého pohledu půjde nahoru, ze středního možná dolů a z krátkodobého to může být pořádná horská dráha. Proto bych čekal, že stávající uživatele a fanoušky Bitcoinu tyhle pohyby nerozhazují.
Když se na to podíváme z dálky, volatilita vlastně není chyba. Je to feature, kterou můžeme využít. Když to půjde dolů, můžeme to aktivum nakoupit se slevou, a tím si zvětšíme výnos, který nakonec budeme mít. Kdyby něco šlo postupně jenom dvě procenta ročně nahoru, máme dvě procenta ročně. Ale když něco spadne o deset procent a pak vyroste o dvacet, tak pokud bych to koupil na začátku, mám zisk deset procent, když to nebudu počítat úplně přesně. Když ale dokoupím ve chvíli, kdy to propadne o těch deset procent, výnos si zvýším. A to je to, co chceme, pokud máme dlouhý časový horizont.
Já taky nemám moc rád, když se něco nezpochybňuje. Když je sice nějaká pravda, ale stejně se o ní bavíme, můžeme ji zpochybňovat, hledat v ní trhliny a šťourat do toho. To si myslím, že je u Bitcoinu a obecně u všech open source programů strašně důležité. My vlastně chceme, aby tomu lidi nevěřili. Chceme, aby si to ověřovali na vlastní triko. Když někdo tomu rozumí a ještě do toho šťourá, to je to nejlepší, co se může stát. Zatímco když někdo nerozumí, nešťourá a jenom slepě věří, to je špatně.
Takže bych byl určitě pro, aby všichni bitcoineři, i já, co se za bitcoinera považuju, do Bitcoinu šťourali, měnili si svoji bublinu i o lidi, kteří tomu nevěří, ověřovali si svoje názory a zkoumali, jestli je Bitcoin dostatečně dobrý a jestli v něm nejsou chyby. Tohle všechno se dá využít, chyby se dají opravit a máme lepší systém.
Vlastimil Mach: Když přejdeme od Bitcoinu k Ethereu, jak bys vysvětlil Ethereum úplnému laikovi bez technického zázemí?
Lukáš Elčkner: Nejjednodušší rozdíl mezi Bitcoinem a Ethereem bude asi v tom, že Bitcoin jsou univerzální peníze, které jsou necenzurovatelné a decentralizované. Zatímco Ethereum je něco trochu jiného. Ethereum je něco jako elektřina nebo ropa. Je to pohon dalších věcí, které jsou na něj napojené a které na něm stojí. Takže díky ropě můžeš mít auta, buginy, stroje, trička a všechny tyhle věci, co se dají z ropy dělat.
Vlastimil Mach: Nebo NFT.
Lukáš Elčkner: Nebo NFT. A tohle je ten hlavní point toho, proč Ethereum vzniklo. Důvod byl ten, že Bitcoin nebyl tak chytrý, byl hloupý, nešlo na něm dělat tolik věcí. Různé smart kontrakty, které na Bitcoinu nebyly, a různé další vrstvy, které se na tom dají stavět. Tohle Ethereum nabízí a Bitcoin nenabízí.
Je to něco jako když máš televizi a počítač. Televize je jenom na to, že přijímáš signál. I když dřív, když jsi měl hloupou televizi bez připojení k internetu, jediné, co jsi mohl, bylo nastavit si anténu a chytat signál, který do ní proudil. Skoro nic jsi s tím nemohl dělat, maximálně sis k televizi připojil foťák a promítal si fotky. A to bylo všechno.
Zatímco Ethereum je jako když máš notebook. Na něm můžeš hrát hry, koukat na videa, pracovat na něm a dělat spoustu dalších věcí, které tady teď nejsem schopný ani vyjmenovat. K tomu všemu se dá notebook používat, a to je Ethereum. Nebo minimálně tímhle se Ethereum snaží být.
Vlastimil Mach: Nakousl jsi to, jak bys na jednoduchém příkladu vysvětlil staking, proof of stake a zmiňované smart kontrakty?
Lukáš Elčkner: Na jednoduchém příkladu to bude trochu oříšek.
Vlastimil Mach: Tak pojďme na to chronologicky.
Lukáš Elčkner: Smart kontrakty jsou chytré smlouvy. Když tady podepíšeš smlouvu o tom, že si koupíš auto, je to vlastně hloupá smlouva, jenom to napíšeš na papír. Zatímco Ethereum umožňuje dělat s tím další věci. Můžeš mít úplně stejný kontrakt na to, že si koupíš auto, až ho vyrobí. A do doby, než ho vyrobí, můžeš mít nějaký zástupný token, se kterým ještě můžeš pracovat a dělat s ním další věci. Nemáš tedy to, co sis koupil, máš zatím něco zástupného a můžeš s tím nakládat.
U Etherea se pak dost často řeší staking, na což se z určitého pohledu dá taky dívat jako na smart kontrakt. Já svoje ethereum někde uzamknu a tím se podílím na chodu a zabezpečení sítě. A za to, že tam dám svoje prostředky, svůj stake, k dispozici, dostávám nějakou odměnu, v uvozovkách nějaký úrok.
Vlastimil Mach: Je vlastně Ethereum altcoin?
Lukáš Elčkner: Název altcoin vznikl z toho, že jde o alternativní coin, takže cokoliv jiného než Bitcoin. Podle té správné definice je altcoin cokoliv, co není Bitcoin. Takže ano, Ethereum je altcoin.
Vlastimil Mach: Proč vlastně v rámci altcoinů vzniká tolik nových projektů? Je to známka inovace, nebo je to spíš jen nízká bariéra?
Lukáš Elčkner: Spíš to bude tím, že bariéra vstupu je tak nízká, že to lidi můžou neustále zkoušet. Vytvořit si vlastní altcoin nebo shitcoin a doufat, že se to chytne a já díky tomu jednoduše zbohatnu, stojí jednotky dolarů. Takže možnost, že budu držet devadesát procent množství toho altcoinu, někdo si ho koupí, já jim to pak hodím na hlavu a vydělám z toho strašně moc peněz, je tak lákavá, že proč bych to za deset dolarů investice nezkusil. Třeba z toho vykašlu milion. To je asi s největší pravděpodobností jeden z důvodů, proč vzniká tolik nových altcoinů.
A pak je ještě nějaké procento projektů, které se opravdu snaží posunout kryptoměny někam dál, přijít s novým řešením, novou technologií, novým postupem, jak to dělat. A to je vlastně to, co chceme. Chceme, aby se všechno dál zkoušelo. Ne abychom slepě řekli, teď uděláme regulaci a cokoliv dalšího, co po Bitcoinu vznikne, nás nezajímá. Chceme, aby to vznikalo a aby se samo vyzkoušelo, jestli to obstojí v reálném světě, nebo jenom na papíře. A proto nechceme, aby do toho vstupovaly zákazy. Ať nové projekty vznikají. Někdo na tom možná ztratí peníze a někdo vydělá.
Vlastimil Mach: Uchytil se tady termín rug pull. Můžeš ho trochu víc vysvětlit?
Lukáš Elčkner: Rug pull jsou projekty, kde zakladateli jde primárně o to získat co nejvíc peněz. Vytvořím si nový token a mým jediným cílem je dostat z něj co nejvíc peněz. Takže ho budu propagovat a doufat, že se to uchytí natolik, že v určitou chvíli hodím na trh všechny prostředky, které mám, klidně padesát procent celé zásoby těch tokenů. Cenu tím srazím téměř na nulu, ale vytáhnu si z toho dolary, eura, koruny. Rug pull je úplně jednoduše podvod na vlastní investory.
Vlastimil Mach: Jak v tom případě poznáš rozdíl mezi legitimním projektem a něčím, u čeho mám potenciál přijít o veškeré svoje prostředky?
Lukáš Elčkner: První pravidlo je nedávat do nově vznikajících projektů velké množství svých prostředků. Nechat si tam třeba pár tisícovek, když to chci vyzkoušet. Díky tomu se ochráním, protože nemůžu přijít o víc, než jsem do toho dal. Dám do toho 2 000 Kč a uvidím, jestli se s tím něco stane. To je pravidlo, se kterým do toho vstupovat.
Když se budeme bavit konkrétně o projektech, dost často nevydrží ani rok. Takže když budu nastupovat do projektu, který vznikl včera, pravděpodobnost, že to bude rug pull, je docela velká. Když to bude projekt starší než rok, pořád tam nějaká pravděpodobnost je, ale už menší.
Taky je důležité se podívat na to, jak jsou rozprostřené tokeny. Jestli je tam jedna peněženka, která má vyšší desítky procent zásoby toho tokenu, může se rug pull s velkou pravděpodobností naskytnout. Pokud je tokenomika popsaná do detailu a odemykat se to bude v průběhu několika desítek let, k dispozici je při vzniku jenom procento, za rok deset procent a za dvacet let sto procent, tak je pravděpodobnost rug pullu mnohem menší.
A ještě jedna důležitá věc: pokud bude projekt slibovat závratné zisky, desítky, stovky, tisíce procent, tak to bude taky rug pull.
Vlastimil Mach: Dá se tedy říct, že tyhle dost specifické altcoiny se dají nazvat memecoiny, nebo přímo tím hanlivým slovem na S?
Lukáš Elčkner: Jsou to shitcoiny, ale nebudeme o tom mluvit nahlas. Memecoiny mají taky nějaký důvod vzniku. Dogecoin je vlastně kopie Bitcoinu. Je to jeden z mála memecoinů, který má vlastní blockchain, dá se těžit a tak. Ale vznikl jako vtip. A pokud celé projekty od začátku vznikají jenom jako vtip, je to za mě asi taky v pohodě. Bál bych se toho, pokud to jako vtip nevzniká, někdo tam slibuje stovky procent zhodnocení a že se s tím bude platit na Marsu. To bude spadat do té skupiny na S.
Vlastimil Mach: Když je memecoin postavený vyloženě jen na vtipu, dá se v tom vůbec hledat nějaká investiční logika?
Lukáš Elčkner: Investiční logika se dá hledat úplně ve všem. Když si vezmeme Trump coin, investiční logika zatím byla, že ho vytvořil Trump, takže si ho bude propagovat a tím pádem cena poroste nahoru. Což se taky později stalo a pak to ztratilo hodnotu. Takže Trump coin byl něco mezi memecoinem a rug pullem. A tím, že šlo o amerického prezidenta, překlopilo se to víc k tomu, že to byl memecoin, na kterém se všichni chtěli svézt a všichni na něm chtěli vydělat. A jediný, kdo na tom ve výsledku vydělal, byl Trump.
Vlastimil Mach: Takže se dá říct, že síla memecoinů stojí vyloženě jen na virálním šíření a komunitě?
Lukáš Elčkner: Přesně tak. Memecoiny primárně ani netvrdí, že mají nějaké použití. Stojí na tom, že mají hezký obrázek ve znaku, nějaký zajímavý název a nějakou komunitu, která s tím nějakým způsobem interaguje a hraje si s tím. Ale všichni vědí a nikdo netvrdí, že to bude nové celosvětové platidlo a že to udělá stovky tisíc procent.
Vlastimil Mach: Pojďme k závěru tohohle podcastu. Kdyby za tebou přišel na konferenci začátečník a řekl: Lukáši, hele, chci o tom vědět víc, co bys mu doporučil?
Lukáš Elčkner: Ten nejdůležitější zdroj informací by měl být nějakým způsobem důvěryhodný. Takže třeba náš newsletter, naše články nebo i ostatní lidé, kteří se v kryptu dlouhodobě pohybují. Tohle by bylo to, kde informace získávat.
A potom už jde o trpělivost. Dát tomu čas, nechtít pochopit všechno najednou, protože je to úplně jiné téma, než na jaké jsme zvyklí. Neučíme se to ve škole, nemáme v tom ani žádný základ.
Ideálně si hned na začátku nastavit DCA, abych šel s kůží na trh, abych věděl, že někde na burze něco málo mám. Mě to nutilo zjistit si o tom víc, protože cena tomu postupně poroste a já budu zjišťovat, proč roste, jak to můžu využít ve svém životě a proč bych to měl používat. A tohle je to nejdůležitější, co si z toho odnést. Začít co nejdřív, jít co nejdřív s kůží na trh, číst Vlastovy články a bude to dobré.
Vlastimil Mach: Odebírat newsletter, poslouchat podcast. Ale to není všechno. V rámci investic se lidi obecně baví o tom, že je důležitá diverzifikace portfolia. Jak bys začínajícímu investorovi do kryptoměn vysvětlil, že diverzifikace v kryptu nutně neznamená menší riziko? Když investuješ do memecoinu, jde to riziko naopak ještě výš.
Lukáš Elčkner: Diverzifikace v rámci krypta nedává smysl. Když padá Bitcoin, ostatní krypto padá s ním. Když Bitcoin roste, ostatní krypto buď stagnuje, nebo roste s ním. Takže to nedává vůbec smysl.
A nevěřte slepě ničemu. Ověřujte si to. Bavte se třeba s kamarády, s rodiči, s přítelkyní nebo s přítelem a dohledávejte si k tomu další informace. Nečerpejte z jednoho zdroje, vždycky to kombinujte. A nemějte takové ty klapky na očích, že když investuju jenom do tohohle, tak existuje jenom tahle jedna věc a nic jiného nemůže být lepší. Vždycky může být něco lepší a je dobré tomu jít aspoň trochu naproti a aspoň to vnímat.
Vlastimil Mach: Super, to byl krásný konec. Děkuju ti, že sis na mě udělal čas, Luky, a budu se těšit zase příště.
Lukáš Elčkner: Já taky, díky. Dejte nám vědět, jestli máme udělat memecoin.
Související články
