🎙️ Václav Svoboda: MiCA, Clarity act a dopady regulace v EU

MiCA je tady naostro. Co se změnilo pro uživatele a co se teprve chystá

Prvního července skončilo v Česku přechodné období pro evropské nařízení MiCA. Od té chvíle platí, že kdo chce nabízet služby spojené s kryptoaktivy, potřebuje licenci. Z bezmála 250 žádostí podaných u České národní banky jich zatím uspěla přibližně jedenáctina. Coinmate je jedním z licencovaných subjektů.

Co to znamená pro člověka, který si u burzy jen kupuje bitcoin? Podle našeho compliance officera Václava Svobody ideálně vůbec nic. Změny se odehrávají na pozadí: oddělení klientského majetku od firemního, přísnější pravidla pro úschovu, AML a kyberbezpečnost, jasně popsané procesy. Uživatel by to neměl poznat, ale v okamžiku, kdy by šlo do tuhého, se to počítá.

V novém dílu Coincastu jsme probrali, co všechno musí firma doložit, jak vypadá komunikace s ČNB, proč z evropského trhu mizí úročení stablecoinů, jak se k tomu staví americký GENIUS Act a Clarity Act a co nás pravděpodobně čeká v MiCA 2.0.

👉 Poslechněte si celý díl na YouTube nebo na Spotify. Václava Svobodu najdete na LinkedInu.

Transkript

Vlastimil Mach (moderátor, Coinmate) a Václav Svoboda (host, Compliance officer, Coinmate)

Vlastimil Mach: Ahoj, já jsem Vlasta z Coinmate a vítám vás u nového dílu Coincastu. Dneska jsem si pozval Václava Svobodu, našeho compliance officera. Podíváme se na regulaci, konkrétně na MiCA, které prvního července skončilo přechodné období, a na to, jak to ovlivnilo kryptotrh v Česku i v Evropě. Dále nás čeká další hlasování v Americe o Clarity Actu a v závěru nám Vašek odhalí kus zákulisí compliance světa.

Vlastimil Mach: Ahoj Vašku.

Václav Svoboda: Ahoj, díky za pozvání.

Vlastimil Mach: Pojďme tedy rovnou k jádru. Když to vezmeme úplně jednoduše, co se pro běžného uživatele prvního července vlastně změnilo?

Václav Svoboda: Pro našeho uživatele doufám, že nic. Což je velmi pozitivní zpráva. Co se mění na pozadí, jsou nějaké mechanismy, procesy a ochrana toho klienta.

My jsme standardy měli ještě před zavedením MiCA, respektive před získáním licence, na dost vysoké úrovni. Takže pro nás získání té licence sice bylo obtížné, ale z hlediska úpravy procesů a materiální stránky toho, jak fungujeme, to nebyla nijak výrazná změna. Museli jsme ty procesy jen správně pojmenovat pro ČNB a nějak je popsat.

Z hlediska bezpečnosti jsme vždycky drželi nejvyšší standard a to se propsalo i do licenčního řízení, ve kterém jsme uspěli. I proto můžu s radostí říct, že pro uživatele se opravdu nemění vůbec nic. Samozřejmě někde jsme museli lehce zpřísnit, ale ve většině případů jsme si dokázali, že to, jak jsme to dělali před licencí, už v té době plnilo potřeby nařízení i legislativy, která se k tomu vztahovala. Vlastně jsme to jen hodili na papír a takhle jsme to prezentovali.

Vlastimil Mach: To je super. A kdybychom to měli zarámovat obecně, mohli bychom vysvětlit, co to MiCA vlastně je?

Václav Svoboda: Jasně. MiCA je nařízení Evropské unie, které je přímo účinné. To znamená, že nám jde přímo z Bruselu a nemusíme ho implementovat do českých zákonů. Je tady sice zákon, který upravuje, kdo má pravomoc na nás v rámci MiCA dohlížet, a víme, že je to Česká národní banka, ale povinnosti a práva jak nás, tak uživatelů stanovuje přímo to nařízení z Evropské unie.

Adresuje primárně, kromě vydavatelů stablecoinů, kteří tam jsou také zahrnutí, takzvané CASPy. To jsou burzy, směnárny a jiné subjekty na trhu, které nějakým způsobem poskytují služby související s kryptoaktivy uživatelům, tedy retailu. Když naplníte jeden z parametrů, které nařízení pro nějakou službu stanovuje, už byste měli mít licenci.

Těm platformám to stanovuje relativně přísná pravidla, ať už na úschovu prostředků, finančních i kryptoměn, nebo na compliance a vyřizování stížností. To znamená to, co klienti primárně řeší na denní bázi: že je problém s výplatami, že někde nepřijdou peníze nebo že je naopak pozastavená kryptoplatba. Řeší se tam AML, architektura zabezpečení IT, kyberbezpečnost a tak dále. Těch témat je obrovské množství.

Podle mě ani není důležité, aby uživatel nutně věděl, co všechno se tam děje. Spíš aby věděl, že tam jsou určité základní mechanismy, které tu bezpečnost do obrovské míry zajišťují. Jedním z nich je oddělování prostředků firmy od prostředků uživatele. Kdyby nedejbože společnost šla do konkurzu, tak u firmy s licencí podle MiCA je zajištěno, že insolvenční nebo konkurzní správce bude vědět, které prostředky jsou klientské, tedy na které mají klienti přímý nárok, a které jsou firemní. Nevezme tedy ty klientské a nevyplatí z nich věřitele firmy. To je historicky obrovský problém, který jsme tady měli. Byl tady problém s burzou FTX a podobně, takže z toho se zákonodárce poučil a vnesl to do MiCA.

To je jedna z hlavních věcí, kterou bych vyzdvihl, že MiCA dělá dobře. Nutí to CASPy dělat a uživatel si pak může být jistý, že na své peníze dosáhne, i kdyby ze strany CASPa přišel bankrot.

Vlastimil Mach: Ve vstupu pro ČT24 jsi říkal, že z žádostí, kterých bylo u ČNB bezmála 250, tak licenci získalo zhruba jedenáct subjektů. Co ta čísla vypovídají o náročnosti?

Václav Svoboda: Je třeba říct jednu věc. Důvod pro vysoký počet žádostí v Česku je kromě jiného také dlouhé přechodné období, které jsme tady měli. To subjektům, které si u nás zažádaly o licenci, umožňovalo po dobu licenčního řízení poskytovat služby, aniž by licenci měly.

Státy si mohly přechodná období stanovit podle sebe. Některé je měly kratší, jiné delší. My jsme ho měli nejdelší, co šlo. Proto tady firmy zkoušely podávat žádosti a z toho vyplývá ten vysoký počet. Mám dojem, pokud se nepletu, že je to jeden z nejvyšších počtů žádostí v Evropě, právě v Česku. A to přesto, že český regulátor je známý tím, že nepatří k těm nejmírnějším a že požadavky buď odpovídají nařízení, nebo je tam nějaký gold plating, kdy chce i něco navíc nad rámec evropských povinností. Takže důvodem určitě není, že by tady byl regulátor mírný. Hlavní důvod je to přechodné období.

Zároveň jsme tady v Česku pořád považovaní za kryptohub a existují tendence tlačit to sem hlavně z východní Evropy, možná i kvůli investorům. Těžko říct, nechci spekulovat.

Důvod nízké úspěšnosti je jednoduchý. Je to extrémně vysoká náročnost a velké požadavky na kapitál i personální zajištění, na to, jak musí mít firma obsazené role v rámci finanční instituce. Je to celá řada věcí. Určitě to není tak, že těch 250 by znamenalo, že to tady lidé dělají kvůli tomu, čemu se říká forum shopping nebo regulatory shopping, kdy firmy obejdou všechny evropské státy a zkoušejí, kde to bude nejjednodušší. To v Evropě vidíme a děje se to. Jsou státy, které jsou mírnější, ale pro Česko to neplatí.

Vlastimil Mach: Dobře. Co všechno musí firma reálně doložit? Provedl bys mě tím zákulisím?

Václav Svoboda: Jasně. Ten balíček je velký, v závislosti na tom, jaký typ služeb chcete poskytovat. My v Coinmate děláme burzu, což je nejvyšší tier.

Vlastimil Mach: Přesně tak.

Václav Svoboda: V jazyce MiCA nebo v českém překladu je to provozování obchodní platformy. To je nejvyšší tier služeb, který může CASP pod regulací MiCA poskytovat, protože sdružuje poptávku a nabídku a dělá mnohostranný obchodní systém, kdy propojuje uživatele. Je to víceméně P2P platforma, my do těch obchodů nevstupujeme. Snažíme se, aby se nabídka a poptávka potkávaly za co nejlepších podmínek.

Vlastimil Mach: Přesně tak, vytváříme trh.

Václav Svoboda: A ty služby kopírují služby podle MiFID. MiFID je pro posluchače, kteří to nevědí, regulace, která upravuje obchodníky s cennými papíry, tedy akciové trhy. Fakticky je MiCA přepsaný MiFID. I služby kopírují skoro jedna ku jedné. Jsou tam samozřejmě nějaké odchylky a pak specifické věci pro úschovu, které budou pro krypto asi jiné než pro cenné papíry, protože nemáme depozitáře a tak podobně. Ale jinak jde o stejné nařízení. I proto tomu odpovídá ta velká obtížnost. Asi víte, že ne každá firma si může jednoduše udělat licenci na obchodníka s cennými papíry, tím spíš ne burzu. Proto jsme licenční řízení dělali delší dobu, stejně jako většina firem.

A vrátím se zpátky k otázce. Ten balíček, jak jsem říkal na začátku, tím, že upravuje jak custody, tedy úschovu, tak AML, interní procesy a personální zajištění, je obrovská dokumentace. Snažíte se popsat procesy toho, jak to ve firmě je, ale tak, abyste se drželi v mantinelech nařízení. Mám třeba proces, kde budu mít spojené dvě role ve firmě, a najednou zjistím, že podle MiCA nemůžu, protože to jsou dvě oddělené funkce a jedna musí kontrolovat druhou. To je typická věc. Takže ty procesy nejdřív zanalyzovat, pak popsat a pak si udělat gap analýzu proti nařízení. Zjistíte, že vám to nefunguje, takže začnete zase přepisovat proces, musíte přepsat i dokumentaci a ty balíčky se pořád vyměňují. Je to takový proces.

Vlastimil Mach: Takže se v podstatě hledá kompromis.

Václav Svoboda: Ve spoustě věcí se kompromis hledat bude, protože ta regulace je do jisté míry bezprecedentní. Sice jsem říkal, že kopíruje MiFID, a kopíruje, ale všichni ví, že krypto má svá specifika, která tady doposud nebyla. To znamená, že společně s regulátorem teprve na některé věci přicházíte. Kde jsou problémy, kde regulace na něco nemyslela, kde úředník nebyl schopný něco posoudit správně, protože neměl praktickou znalost trhu.

Vlastimil Mach: Takže je to proces vzájemného vzdělávání. A kdybys posluchači nebo divákovi měl přiblížit, jak probíhá komunikace s ČNB, potažmo s regulátorem?

Václav Svoboda: To asi není nic extra zajímavého. Jsou to onsite diskuze, ty jsou většinou, když vznikne větší problém nebo regulatorní otázka, na kterou se musí sejít víc odborníků, ať už ze strany žadatele, nebo ze strany ČNB. Primárně je to ale datovou schránkou, posíláte si zprávy jako e-mailem, akorát datovkou. Občas si zavoláte, ale oni jsou dost formální a drží to na profesionální úrovni, takže s nimi je to hodně formální komunikace.

Vlastimil Mach: Existuje nějaký okruh služeb, které podle MiCA už nabízet nelze?

Václav Svoboda: Určitě existuje. Myslím, že největší dopad, a možná se o tom budeme bavit ještě ke konci, protože věřím, že to bude zajímavé téma pro posluchače, má úročení stablecoinů. Řešilo se to tady dlouhodobě a MiCA ho zakazuje. Vy nemůžete mít depozitní produkty. Poskytovatel, jako jsme my, nemůže nabízet úrok na stablecoinech, který je vyplácený za to, že si u nás stablecoiny ukládáte.

Důvod je docela jednoduchý a teď je to stejně i v Americe. Banky by efektivně přišly o byznys. Kdybyste pro někoho držel dolar jako zabalený stablecoinový dolar, USDC nebo USDT, a vyplácel mu úrok, tak jste efektivně sebrali depozitní produkt banky, který ani nabízet nelze, protože banka nejsme.

MiCA víceméně jednoznačně stanovuje, že úročení stablecoinů nabízet nelze. Takže to je hodně typický produkt, který z evropského trhu zmizel, respektive mizí.

Vlastimil Mach: Což je v podstatě to, co v Americe pokrývá GENIUS Act.

Václav Svoboda: Tam je to složitější, protože to pokrývá GENIUS Act i Clarity Act a jeden to pokrývá pro jiné subjekty než druhý. Ale přesně tak, k tomu se ještě dostaneme. Ta paralela tam jednoznačně je.

Vlastimil Mach: A MiCA je sama o sobě evropská. Znamená to tedy, že subjekty, které licenci získají, mohou nabízet služby napříč Evropou?

Václav Svoboda: Je to tak. Říká se tomu pasportizace. Mám pas, který jsem dostal v Česku, a můžu ho používat v celém Evropském hospodářském prostoru. Není to jenom EU, je to EHP, takže jsou tam ještě tuším tři další státy. Teď to z hlavy nevím, přiznám se, myslím, že je tam Island a další dva. To znamená, že je to asi 30 států, kde to potom můžete poskytovat. Je jednoduché udělat jen notifikaci, že tam budete poskytovat. Samozřejmě je potřeba si ohlídat místní regulaci, ale hlavní rámec MiCA je všude stejný.

Takže v tom je evropská regulace výborná. Sice je přísná a drsná a jde z EU, ale otevře vám evropský trh.

Vlastimil Mach: Kdybych to měl brát z pohledu klienta, kde si mám ověřit, že finanční instituce licenci má? Podle mě existuje nějaký registr. Mohl bys mě tím procesně provést?

Václav Svoboda: V první řadě je třeba říct, že běžný uživatel by se měl dozvědět, že firma má licenci, už na landing page nebo někde na webu. Není nutné to tam uvádět, ale z hlediska transparentnosti, důvěryhodnosti a legitimity firmy si myslím, že většina firem to někde mít bude. My to máme tuším na landing page.

A jinak existují, přesně jak jsi říkal, dva registry. Jeden je od ČNB, registry vede každý místní regulátor v dané zemi. U nás je to registr ČNB a k tomu je vedený registr ESMA. ESMA je evropský dohledový orgán, který se podílí na vývoji legislativy a do nějaké míry za ni v některých věcech zodpovídá.

Teď se hodně řeší přenos kompetencí ve vztahu k MiCA z ČNB centrálně na ESMA, že by se dohled víc centralizoval. My v Coinmate teď řešíme, jakým způsobem k tomu budeme přistupovat. To je taky docela zajímavé téma třeba na příští podcast.

ESMA je vlastně druhý zdroj pravdy pro uživatele a vede vlastní registr. Najdete si ho snadno, napíšete do vyhledávače registr MiCA a vyběhne vám stránka, tam si rozkliknete databázi a vyskočí na vás Excel, který je teda v hrozném stavu, to se ještě musí opravit, ale vidíte tam hezky všechny subjekty, které mají licenci. Kdybych hledal českou firmu, hledám zdroj pravdy na ČNB, protože ti mají docela dobrý seznam. Chápu ale, že když někdo hledá něco v zahraničí a chce si to dohledat, tak ESMA.

Vlastimil Mach: A z tvého úhlu pohledu, jak se bude regulace krypta v Česku, potažmo v EU, dál vyvíjet? Máš nějaký výhled na rok, na dva? Předpokládám, že na pět nebo deset let je to hodně v mlze, ale aspoň na tu blízkou dobu.

Václav Svoboda: Upřímně je to trochu hod kostkou i na ty dva roky. Víme ale na sto procent, že Evropa, respektive evropský zákonodárce, chce hodně mířit na DeFi. To je opomíjené téma, i MiCA ho hodně opomíjí. Ať už staking, nebo lending a všechny ty různé nástroje v rámci DeFi budou na sto procent obětí další regulace.

A to čistě z toho důvodu, že si regulátor udělal průzkum, kde zjistil, že v těchto nástrojích leží velké množství kapitálu a že je to úplně nezregulované, je to Wild West. Řekněme si na rovinu, že DeFi dokáže být jednak plné schémat, jednak se tam dějí věci, které by se tam jednoznačně dít neměly. Můžeme se bavit o tom, jestli to je v pořádku, nebo není.

Třeba Polymarket je podle mě typicky věc, která to schytá brzo. Ta už podle mě ve skopu nějaké regulace je, ale pořád se jí nějak vyhýbá. Tady v Česku, tuším měsíc dva zpátky, ministerstvo financí zařadilo Polymarket na seznam zakázaných stránek.

Vlastimil Mach: A týká se to i Kalshi, nebo je to vyloženě jen Polymarket?

Václav Svoboda: Myslím, že byl jmenovaný jen Polymarket. Přitom jsou to oba prediction markety. Je možné, že to tam půjde taky. Vím, že Polymarket jednoznačně zakázaný je a že to jde jedině přes VPN, z české VPN to nepůjde.

Takže obětí bude jednoznačně DeFi a možná nějaké další věci kolem. Myslím si, že teď na úrovni Evropské unie, respektive na úrovni ESMA, probíhá velká konzultace. My jsme taky její součástí, ptají se nás, jak na nás regulace dopadá. A obecně se ptají i retailu, je to otevřená konzultace. Co by se jim líbilo, aby se ještě zregulovalo, co se jim naopak nelíbí, že zregulované je. Z toho taky vypadnou nějaké výstupy, oni to pak poskládají a počítáme, že za rok, za dva bude nějaký první draft MiCA 2. Můžeme se těšit na MiCA 2.0 a uvidíme, co uvaří.

Vlastimil Mach: A jak se ta debata vede procesně, abychom si to mohli představit? Já jsem tím úplně nepolíbený, zajímalo by mě, jestli se podává nějaký formulář, nebo jestli jsou nějaká veřejná fóra.

Václav Svoboda: Těch kanálů je hodně. V zásadě je to tak, že ESMA nebo EBA, oba regulatorní orgány, jeden bankovní, druhý pro cenné papíry, kterému připadla i MiCA a krypto, vydávají různá stanoviska a konzultační papery. Vy je můžete vyplnit a poslat přímo na ESMA. Jsou konzultace pro odbornou veřejnost, pro CASPy, kterých se to týká, a pak konzultace pro běžnou veřejnost. Je to různé, k retailu se to reálně moc nedostane, takže to pak rozešlou jedině nějak burzy mezi sebou. Upřímně nevím, jak se to k retailu může dostat. K nám se to dostává, protože jsme přímým kontaktním bodem. Přijde nám to stejně jako ČNB, protože ČNB to většinou přepošle, když jim to někdo pošle z dohledového orgánu.

Na základě toho oni budou sbírat vstupy a ten proces je jednoduchý. Oni to nějak navnímají. A pak to bude úplně jinak, dělám si samozřejmě srandu. Oni to nějak navnímají, něco z toho sepíšou a pak, asi nebudu diváky nudit tím, jak vypadá legislativní proces v EU, ale znáte to, musí to projít přes nějaké orgány, musí to schválit parlament a tak dále. Proces je to dlouhý. Když chtějí, tak je to proces krátký, když jim na tom hodně záleží.

Netroufám si dělat žádnou predikci, co tam bude. Jsem to schopný jen zhruba odhadnout na základě toho, jaká je aktuálně reakce trhu na služby, které nejsou kryté regulací, a zároveň podle toho, co vnímám z ohlasů odborné veřejnosti a právníků. A to je prostě DeFi.

Vlastimil Mach: Když přejdeme zpátky k retailu. Když instituce, potažmo burza nebo směnárna, licenci podle MiCA nedostala a já tam mám svoje prostředky, mám se bát o svoje peníze a krypto?

Václav Svoboda: Určitě bych měl zvednutý červený praporek, ale neřekl bych, že máte rychle utíkat a všechno vytáhnout ven. Byť za sebe můžu říct, že bych si všechno poslal na Coinmate a taky tam všechno mám.

Doporučil bych určitě se zamyslet nad tím, proč ta firma regulaci neplní. To je podle mě první věc. A říct si, dobře, neplní ji buď proto, že nedodržela nějaké AML předpisy, nebo z jiného důvodu. Samozřejmě bych nikomu negarantoval, že to je safe, ale důvod, proč licenci nemají, asi nebude to, že by nechtěli uživatelům vyplatit prostředky. Bude to spíš tím, že nezvládli nějaký proces v rámci licencování, který nutně nemusí ohrozit prostředky.

Každopádně tak či tak je to už teď nějaký tržní standard, a pokud to jde, z takové burzy bych odešel. Zkrátka si nemyslím, že jsou ty prostředky bezprostředně v nebezpečí, ale můžou být.

Vlastimil Mach: A efektivně ten zákazník přichází o mechanismy ochrany, které mu dává MiCA, jako třeba to oddělování majetku v případě insolvence.

Václav Svoboda: Přesně tak, tam se podepsala ta lekce z FTX.

Vlastimil Mach: Hustý. V momentě, kdy ty firmy končí, by měly umožnit výběr prostředků, nicméně už ne obchodování. Jak má vypadat správný řízený útlum? A vidíme to už u nějakých subjektů?

Václav Svoboda: Jak má vypadat, vlastně nikdo moc neví, protože jsme to u krypta ještě nezažili. Na papíře to není nic složitého, funkčně to bude o dost těžší. Myslím si, že hlavně když jste velký hráč, protože se tam přelévá obrovské množství kapitálu. Asi je dobré, když mají burzy nějakou společnou domluvu, třeba i na akvizici zákazníků.

Co teď můžeme pozorovat živě, je Binance. Z veřejně dostupných informací to není žádné tajemství, víme, že obchodování ve většině zemí nepozastavili, přestože licenci podle MiCA nemají. Takže to asi není úplně vzorový příklad, jak to dělat.

Z trhu si myslím, že to budou spíš ti menší, kteří se podvolí, protože nemají na to, aby zaplatili případné pokuty, které by z toho vzešly. Ale jinak by to mělo vypadat tak, že představíte regulátorovi plán, jak budete zavírat, co s klienty hodláte dělat a jakým způsobem je necháte vyexitovat. Moc tady v Evropě ale nepozorujeme, že by to firmy dělaly vyloženě podle nějakých rulebooků a že bychom se z toho mohli poučit.

Vlastimil Mach: Zmínil jsi sankce. V momentě, kdy instituce nepřestane poskytovat služby, na které nemá licenci, tak dostane sankci. Do jakých výšin se to může pohybovat?

Václav Svoboda: To jsou šílené částky. Riziko materializace, že by firma dostala přímo tu částku, kterou uvádí MiCA, je podle mě malé, pokud nejste ten největší hráč. Ty částky jsou totiž obrovské, bavíme se třeba o pěti procentech obratu nebo o stomilionových pokutách v korunách. A pak jsou tam samozřejmě další rizika, nějaká trestní odpovědnost a tak dále. Je toho spousta. Takže pokuty jsou velké a opravdu odstrašující.

Vlastimil Mach: Hrozí podle tebe, že takovou sankci dostane Binance?

Václav Svoboda: Myslím si, že se tomu těžko vyhnou. Mají dost silný compliance a legal, takže si myslím, že to dost hlídají, aby jim všechno fungovalo, ale nařízení podle mě porušují a nedá se argumentovat, že ne. Takže je možné, že tu pokutu dostanou, a když ji dostanou, bude hodně mastná.

Otázka za a je, kdo jim tu pokutu dá. A otázka za b je, jestli bude vymahatelná, protože mají dost netransparentní sídlo a headquarters obecně. Řekl bych, že vzhledem k tomu, jakým způsobem komunikují se zákazníky a jak se profilují, je hodně zajímavé, jakou bázi si byli schopní vybudovat. Je to strašně silný brand. Já jsem na Binance taky obchodoval, mají výborné produkty a ta služba mi vždycky vyhovovala. Ale z hlediska uživatelského přístupu a ve světle MiCA bych řekl, že to teď vůči klientům úplně férové není.

Vlastimil Mach: Dobře. A myslíš, že hrozí, že obchodování, potažmo likvidita, odteče mimo EU?

Václav Svoboda: To už teď určitě víme, že se děje. Myslím si ale, že ten důvod je jiný, než se může na první pohled zdát. Nemyslím si, že důvodem nutně musí být osekání licencovaných subjektů, byť MiCA tady samozřejmě udělala hrubý filtr. Co se děje je, že se to koncentruje výš.

Příklad: v Polsku je MiCA úplně zaseklá, tam se neděje nic, není tam žádná licence, nemají ani zákon. Není tam snad ani určený regulátor, protože parlament není schopný protlačit zákon, který by někoho zmocnil MiCA vymáhat. Kdyby tam byly nějaké subjekty a licenci dostal fakt jenom jeden, umím si představit, že se to koncentruje nahoru a většina klientů se rozpustí do jiných evropských institucí nebo burz, případně do té jedné polské. Stejně jako tady v Česku bylo víc poskytovatelů, takže jsme zaznamenali větší přísun klientů. A věřím, že naše konkurence taky.

To znamená, že si nemyslím, že to znamená odsun klientů do zahraničí. Co odsun klientů do zahraničí dlouhodobě znamenat může, je osekání služeb, jako třeba znemožnění úročení stablecoinů. Nebo obecně regulace DeFi do budoucna, které je tady taky hodně populární, je tady bublina lidí, kteří ho rádi používají.

Vlastimil Mach: Už jsme nakousli Clarity Act a GENIUS Act. K tomu se váže i to úročení stablecoinů. Mohl bys to trochu víc rozvést, abych mohl být já, potažmo divák a posluchač, v obraze?

Václav Svoboda: Určitě. Zkusím to krátce, abychom z toho něco měli. Jsou to dvě americké regulace. Omlouvám se, nejsem expert na americké právo, takže budu mluvit o tom, co jsem schopný pojmout i já sám z toho, jak to dlouhodobě sleduju.

GENIUS Act nějakým způsobem reguluje vydavatele stablecoinů a Clarity Act zase reguluje CASPy, jak jim říkáme my v Evropě. Tedy poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, takže burzy, směnárny a tak dále. Takže co se v Americe děje: kdybych dělal paralelu, vzali MiCA, rozsekli ji napůl a udělali z toho dvě věci. Kdybych ty dva jejich akty slepil, máme z toho vlastně MiCA. Tím neříkám, že je to stejné znění, spíš se snažím interpretovat, jak ty dva akty spolu souvisí.

A jak jsme tady spolu řešili, největší věc, kterou to představuje z hlediska ohrožení revenues pro firmy na trhu, je právě zákaz úročení stablecoinů. Adresuje to jak GENIUS Act, tak Clarity Act. GENIUS Act to adresuje ve vztahu k emitentům těch tokenů, takže Circle.

Vlastimil Mach: Přesně tak.

Václav Svoboda: A pak máme Clarity Act, který to adresuje právě vůči CASPům, tedy vůči nám. GENIUS Act už je platný, ale není ještě účinný. Tam už víme, že Circle pravděpodobně nebude mít nárok na ty výplaty. A pak je tady Clarity Act, který se pořád projednává. My jsme se před začátkem podcastu krátce bavili, že patnáctého září se má něco projednávat. Je to nějaký motion. Jde o to, jestli se bude dál projednávat obsah nebo změny toho aktu, nebo jestli se posunou dál a budou o tom pomalu hlasovat. Chápu, že je to jen část procesu a ne finální hlasování.

Vlastimil Mach: Přesně tak.

Václav Svoboda: A v aktuální podobě, pokud se nemýlím a pokud někdo v nejbližší době nepředložil žádnou změnu, tak podotýkám, že tenhle podcast vyjde později, takže nemusí jít o pravdivou informaci v momentě, kdy se na to bude posluchač dívat, je tam zákaz pro CASPy stablecoiny úročit.

Je strašně hezky vidět, jak velký dopad to na trhu má. Třeba šéf Coinbase v Americe za to samozřejmě hrozně lobbuje, aby se ten zákaz vyjmul. Hledal jsem si k tomu čísla, protože mě hrozně zajímalo, kolik to pro ně z celkových tržeb představuje.

Vlastimil Mach: Kolik?

Václav Svoboda: Skoro dvacet procent celkového revenue jsou jenom úroky na stablecoinech. Pro představu je to 1,3 miliardy dolarů, které Coinbase vydělává na tom, že úročí stablecoiny.

Vlastimil Mach: To je neskutečné.

Václav Svoboda: Je to extrémní číslo a pak je za tím samozřejmě obrovská lobby, aby se ten budoucí zákaz zrušil, protože to představuje obrovskou část příjmů těch firem.

My už víme, že nám se to tady stalo, nám to tady zrušili. A firmy stoprocentně najdou způsob, jak to efektivně obejít. Co můžeme vidět i v Evropě je, že se ty úroky na stablecoinech nakonec stejně dělají různými odměnami. Nazvou to zvláštně, popíšou tam mechanismus a podmínky, za jakých k výplatě odměn dojde, a řeknou, že to není úrok, že to jsou odměny za to, že to máš u nás. Ale pořád je to nějaký depozitní produkt, který by měl být zakázaný. Takže v Evropě si některé firmy našly cestu, jak to obcházet, a nevím, do jaké míry je to legální, to nebudu posuzovat. A v Americe se teď bojuje o to, jestli ten zákaz bude defaultně, nebo nebude.

Vlastimil Mach: No, eventuálně to vždycky můžeš zaregulovat v MiCA 2.0.

Václav Svoboda: Přesně tak. Otázka je zase, jestli někdo najde cestu, jak obejít i MiCA 2.0.

Vlastimil Mach: Můžou se ty americké změny nějak dotknout i evropského trhu?

Václav Svoboda: Nemyslím si. Může tam docházet k přelévání kapitálu v závislosti na tom, jak to dopadne, ale na to bychom museli mít data a fakt si to měřit. Nemyslím si, že to bude něco velkého, ta změna bude podle mě zanedbatelná. Kdyby to tam náhodou zakázali, tak lidé nemají důvod jít do Evropy, protože tady je stejný problém.

Vlastimil Mach: Říkal jsi, že MiCA je v Americe v podstatě rozdělená na GENIUS Act a Clarity Act. Jaký je rozdílný přístup amerického a evropského regulátora?

Václav Svoboda: Nevím, jak to je přímo ve znění toho nařízení. Chápu, že se ptáš spíš na přístup k licencování obecně. Oni mají hodně různé přístupy k tomu, jak vůbec pojímají, co je to krypto, a hodně si tam hrají s definicemi. To je důležité.

Obecně bych řekl, že se tam dost bojuje o to, kdo má jaké pravomoci, ještě to tam není úplně nalajnované. Řeší se, co bude dělat SEC, pak je tam nějaký orgán, který bude dohlížet na krypto, a pak orgán, který řeší bankovnictví. Myslím si, že to vypadá, že se ještě nějakou dobu budou přít o to, kdo co vlastně bude dělat.

A ještě tam mají jeden regulatorní nešvar, kterého jsem si všiml, nebo mi to tak aspoň připadá, někteří právníci by asi nesouhlasili. Amerika funguje na jiném typu práva než my. My tady všechno dáváme do zákonů a snažíme se jet podle pravidel, která máme daná a jasně napsaná, někde zakódovaná. Oni, když zákon nemají, tak začnou nějakým způsobem jednat a ta pravidla se vytvářejí průběžně. A regulátoři mají potom potřebu dělat si metodiky sami.

U nás by to bylo tak, že se regulátor řídí zákonem, který mu někdo napíše. Někdo zákon předloží, vláda a parlament ho schválí, vydá se ve sbírce zákonů a regulátor se jím řídí. V Americe mají tendenci dělat to tak, že když jim zákon chybí, tak si regulátor začne psát ty zákony a metodiky sám. Takže to pro ně může být taky problém v rámci vývoje legislativy, a hlavně legislativy ve vztahu ke kryptu.

Vlastimil Mach: A kdyby ses zase podíval do horizontu roku nebo dvou, čekáš postupné sjednocování pravidel napříč Evropou a USA?

Václav Svoboda: Myslím si, že teď možná bude Amerika trochu čekat na to, jak to bude fungovat u nás. To byl podle mě od prvopočátku trochu záměr západního světa, počkat si, jak se tady s tím popereme.

Těžko říct, do jaké míry to bude podobné jako MiCA, protože jsem nestudoval přímo znění těch aktů. Ale nějaká globalizovaná regulace je víceméně vyloučená, to se určitě nestane. Takže počítám spíš s tím, že my si pojedeme evropskou a oni si pojedou americkou.

A jak už to v Evropské unii a v naší centralizaci bývá zvykem, dost možná si tady podkopeme nohy, protože budeme moc přísní na ty subjekty a začne to být extrém. Amerika si pojede svůj volnotržní způsob řízení všeho a nechá firmy podnikat a ta regulace bude pravděpodobně příjemnější než u nás. Tím nic nehodnotím, jen říkám, že se to takhle stalo víceméně pokaždé. Málokdy se stane, že se podíváte do západního světa a řeknete si, dobře, tak oni to tam mají horší, protože jsou přísnější. To se moc nestává.

Vlastimil Mach: Ty v Coinmate představuješ takový ten pilíř compliance officera. Co si pod tím může představit babička, mamka, taťka?

Václav Svoboda: Je to takový fancy název pro právníka nebo člověka, který hlídá, aby se dodržovaly všechny předpisy a pravidla, ať už ta, která si stanoví firma sama, nebo ta, která jí stanoví zákonodárce. Docela blbě se to vysvětluje, ale jednoduše je to právník, který funguje na pozici preventisty.

Spíš než reaktivní jsem proaktivní, adresuju problémy předtím, než problém vznikne. A když už nastane, tak ho tady samozřejmě řeším taky, ale primárním cílem člověka v compliance je nastavovat procesy tak, aby k problémům s regulátorem nedocházelo a aby veškerá činnost firmy byla compliant. Přesně v souladu s tím slovem compliance, aby byla v souladu se všemi nařízeními a zákony, ať už na národní, nebo na evropské úrovni.

Vlastimil Mach: Compliance bývá často vnímaná jako brzda byznysu. Jak hledáš rovnováhu mezi pravidly a plynulým fungováním?

Václav Svoboda: My tady máme výborný produktový a marketingový tým a s těmi přicházím do styku nejvíc, takže je to o konsenzu. Samozřejmě musím dělat ústupky, aby byl produkt zajímavý, abych ho neomezoval nějakými svými nároky ze strany compliance. Ale zároveň produktový a marketingový tým, potažmo jiné týmy, se kterými přijdu do styku, musejí chápat, že do jisté míry to není neomezené. Ta činnost už spadá pod regulatorní rámec a my si musíme pohlídat, aby to, co jde ven, hlavně na klienty, bylo férové, transparentní a aby to nevyvolávalo jakoukoliv pochybnost, že jde o schéma nebo problémový produkt.

Vlastimil Mach: Jak ses vlastně do světa krypto compliance dostal?

Václav Svoboda: Za studií jsem se kryptu věnoval na právech. Jako že jsem se věnoval kryptu, byl jsem takový ten rádoby kryptotrader, který každý měsíc prodělával celé svoje kapesné.

A pak jsem potkal Honzu Šoboru, našeho šéfa compliance, úplně skvělého právníka, extrémně nadaného právníka a byznysmena. Ten mě vzal pod svá křídla, to bylo ještě možná dokonce před Coinmate. On potom vzal pozici šéfa compliance v Coinmate a já jsem dělal jeho pravou ruku. Postupně jsem se tady vybudoval na základě toho, že mi tady byly dané nějaké pravomoci a byla do mě vložená důvěra, za což tady všem hrozně děkuju. Jsem tady od začátku své právní kariéry, s nějakými menšími odbočkami, a jsem za to strašně rád. Takže původně to byl asi můj zájem o krypto, který vzbudil zájem tady vůbec pracovat.

Vlastimil Mach: To je neskutečné. A kdybychom měli dát ještě poslední třešničku, kam se podle tebe krypto v Česku posune dejme tomu do pěti let a co pro to děláš ty?

Václav Svoboda: To je výborná otázka. Ježišmarjá. Doufám, že se posune tak, že nás tady nic nebude omezovat a že firmy, které mají výborný produkt, dobrou myšlenku a chtějí dělat zajímavé věci, dostanou příležitost a nic je neomezí, ani ta regulace. Mrzí mě, že do jisté míry to pro některé firmy brzda bude, hlavně z hlediska peněz.

Takže moje hlavní myšlenka je, že když máte dobrý kryptoměnový produkt, tak s ním jděte ven a vybojujte si to. Jsme tady obrovský hub a věřím, že ta komunita je tady obrovsky silná. Když najdete nebo potkáte ty správné lidi, určitě vám pomůžou.

A co pro to dělám já? Doufám, že pro to dělám to, že se to snažím nebrzdit. Takže když šlápnu na brzdu, tak na ni šlapu co nejmíň to jde.

Vlastimil Mach: A to můžu potvrdit. Jsem v marketingovém týmu, jsme spolu v kontaktu a ta spolupráce je skvělá. Mockrát ti za ni děkuju.

Václav Svoboda: Já děkuju.

---

Obsah rozhovoru vyjadřuje názory hostů a není investičním doporučením. Rozhodnutí o vlastních penězích je vždy na vás.